Soud v poslední instanci potvrdil únorový verdikt vrchního soudu pro Berlín a spolkovou zemi Braniborsko a proti potvrzujícímu rozsudku se už nelze odvolat, oznámil dnes lipský soud.
Soudy posuzovaly námitky leteckých společností, které ještě letiště Tempelhof využívají a chtěly jeho chystanému uzavření zabránit. Soudy však tvrdí, že práva leteckých dopravců nebyla dotčena, neboť prý mají k dispozici dostatek přijatelných alternativ, jak své aktivity přizpůsobit nové situaci. Jejich zájmy však mají být při uzavření letiště přiměřeně zohledněny.
V praxi by jejich letouny měly od 1. listopadu příštího roku přistávat na letišti Schönefeld. Nejmenší ze tří berlínských letišť musí ustoupit novému velkokapacitnímu vzdušnému přístavu Berlin-Brandenburg International (BBI), který se buduje na jihu města právě v oblasti letiště Schönefeld a jenž má být otevřen v roce 2011. Představitelé metropole ovládané sociálními demokraty (SPD) tvrdí, že kdyby se Tempelhof nezavřel, projekt BBI by se musel zastavit.
Dobu největší slávy zažil Tempelhof během sovětské blokády západního Berlína v letech 1948 a 1949, kdy pozemní cesty do západní části města zablokovala sovětská okupační správa.
Západní spojenci tehdy vzdušným mostem právě přes Tempelhof a další dvě letiště zásobovali izolovaný západní sektor především potravinami. Letiště Tempelhof, které je umístěno neobvykle blízko od centra města, bylo otevřeno v roce 1923.
Nacisté jej rozšířili a jeho dosud skvěle zachovalá monumentální odbavovací budova se stala chloubou nacistické architektury. Na koncepci letiště se podílel osobně i Adolf Hitler. Vzdušný přístav Tempelhof ročně prodělá kolem 263 milionů korun.
