Ministerstvo trvá na tom, že dohodu postupně plní ve všech bodech. Od ledna byli lékaři přesunuti do vyšších platových tříd, úprava zákoníku práce je v legislativním procesu, její účinnost se předpokládá od 1. srpna.
Rezort rovněž zřídil kontaktní místo pro příjem stížností na nedodržování pravidel vzdělávání zdravotníků, v nemocnicích působí koordinátoři specializačního vzdělávání, kteří na proces dohlížejí. Za splněný má ministerstvo i poslední bod týkající se úhradového dodatku pro rok 2024.
Debaty stálé probíhají ohledně zákona o odměňování zdravotníků. Jedná se o poslední bod prosincové dohody, který ministerstvu zbývá naplnit. Další jednání je naplánováno na čtvrtek. „Přímo v návrhu zákona je napsáno, že si nikdo nemůže pohoršit oproti současnému stavu,“ ujišťuje v tiskové zprávě ministerstvo.
„Varianta, kterou navrhují odbory a lékařská komora, není realizovatelná v současném systému našeho zdravotnictví,“ sdělil ředitel odboru přímo řízených organizací Jan Michálek.
Taková varianta by český systém zdravotního pojištění stála 40 – 50 miliard korun, na což české zdravotnictví podle ministerstva nemá prostředky bez toho, aniž by se omezila zdravotní péče, zvedly daně, či zdravotní pojištění všem občanům nebo by nemocnice dostaly peníze na úkor ostatních zdravotníků. Návrh ministerstva se vejde do 5 miliard.
Do loňské protestní akce se zapojilo přes šest tisíc lékařů, kteří podali výpověď z prosincových dobrovolných přesčasů. Reagovali tak na novelu zákoníku práce, která zdvojnásobila počet přesčasových hodin lékařů z 416 hodin na 832. Požadovali také základní plat či mzdu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, sjednocení odměňování ve státních a ostatních nemocnicích a zvýšení tarifů.
Po několika neúspěšných jednáních s ministerstvem se zástupci lékařů a odborů den před plánovaným začátkem protestu sešli s premiérem Fialou. Ten lékařům nabídl 9,8 miliardy korun, přistoupil i na jejich požadavek, aby peníze šly na platy lékařů a zdravotníků ve všech zdravotnických zařízeních, ne jen v přímo řízených.
