Uštvaný docent přejíždějící týden co týden mezi dvěma či třemi vysokými školami, nezřídka vzdálenými i stovky kilometrů. To je poměrně typický obrázek dnešního vysokoškolského pedagoga. Po rutinním přednesení výkladu pospíchá na vlak, kde stráví opět několik hodin. Výuka za takových podmínek nutně trpí a na konzultace či individuální přístup ke studentům už pak nezbývá mnoho prostoru.
Tato situace by se ale měla změnit. České vysoké školy totiž čekají změny v udílení akreditací. Může za to novela vysokoškolského zákona omezení praxe tzv. létajících profesorů, tedy vysokoškolských učitelů působících na více školách zároveň. Jejím hlavním deklarovaným cílem je právě zkvalitnění výuky. Nemáte stálé pedagogy?
Pak nejspíš nepřežijete Habilitovaní pedagogové, čili profesoři a docenti, jsou klíčoví při rozhodování o schválení akreditace pro daný program. Právě jejich jména totiž formálně zaštiťují studijní plány, na jejichž základě lze získat státní souhlas pro zřízení školy a k akreditaci studijních programů a oborů. Zatímco v dosavadní praxi mohl jeden profesor či docent zaštiťovat programy i na několika vysokých školách, podle nových pravidel bude nejspíš platit jeden pedagog = jeden program.
Na základě schválené novely vysokoškolského zákona bude od letošního akademického roku zaveden registr pracovních úvazků docentů a profesorů. Ten se pro akreditační komisi stane vodítkem při schvalování studijních programů a nově vznikajících vysokých škol. Nový systém tak povede k omezení nabídky škol.
V krajním případě může rušení programů a oborů zapříčinit i zánik některých škol nebo minimálně jejich slučování. Školy s nedostatečným personálním zajištěním navíc mohou přijít o část rozpočtu. V Česku nyní působí 28 veřejných a 45 soukromých škol. Podle ministra školství Josefa Dobeše je to příliš. Řešením je podle něj sloučení regionálních škol.
„Ministerstvo slučování nemůže nařídit. Může ale začít vytvářet podmínky, aby managementy škol pochopily, že je lepší koncentrovat kapacity v regionech, než je mít roztříštěné,“ uvedl Dobeš. Koncentrovanější vysoké školství má podle něj přinést vyšší kvalitu.
Jeden pedagog, jeden obor Podle odborníka ODS na vzdělání Waltra Bartoše docházelo za dosavadního systému k situacím, kdy jeden „létající profesor“ zaštiťoval i pět programů současně. Jeho skutečný přínos škole a studentům byl v takovém případě přinejmenším diskutabilní. Podle Bartoše bude nyní záležet na komisi, zda nový obor s „létajícím profesorem“ povolí, nebo ne. Cílem změn je však situace, kdy jeden profesor nebude garantovat více než jeden studijní program. Zavedenou praxi několika úvazků kritizoval i rektor soukromé Literární akademie Petr Čornej. Sám však současně působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Podle jeho slov pedagogům z humanitních škol a fakult často nic jiného nezbývá. Mzdy jsou na nich totiž obzvláště nízké.
Pro nově vzniklé školy se externí pedagogové stali nutností. Žádné vlastní docenty a profesory neměly, mohly je získat pouze „přetažením“ z již zavedených vysokých škol. To se dařilo především v případě pedagogů na původních školách z nějakých důvodů nespokojených, případně u profesorů v důchodovém věku. Většinu plnohodnotných odborníků se však podařilo zajistit pouze na místa externistů.
Přivýdělek na další škole se stal pro řadu pedagogů významným zdrojem příjmů. Obzvláště v případě škol soukromých může mzda ze zajištění několika přednášek přesáhnout příjem z plnohodnotného působení na zavedené veřejné univerzitě. Pokud to učitelé s přibíráním úvazků nepřehnali, přinášel tento systém výhody pro všechny strany. Veřejné školy se zbavily tlaku na vyšší platy, soukromé i nově vzniklé státní školy získaly potřebné habilitované pedagogy a studenti měli zajištěnou kvalitní výuku erudovaných odborníků.
Škola jako letadlo Časem ale vyvstal další problém. I když profesoři zvládali výuku na více školách, upadala kvůli vytíženosti jejich publikační činnost a výzkum. Pedagogové tak ztráceli kontakt s vývojem, čímž následně trpěla úroveň a aktuálnost výuky. Především však vznikla řada škol fungujících téměř výhradně na bázi „létajících pedagogů“, s minimálním počtem interních odborníků, tvořících základ akademické obce školy.
Omezení tak podle některých přichází v pravý čas. „Když součet akreditovaných studijních oborů a předmětů podělíme počtem docentů a profesorů, zjistíme, že značná část soukromých, ale možná i veřejných vysokých škol bude mít vážné problémy,“ uvedl pro magazín Profit prorektor soukromé Vysoké školy finanční a správní Milan Kašík. Potíže čekají hlavně soukromé školy „Soukromé školy se skutečně mohou dostat do potíží,“ potvrzuje rektor Slezské univerzity v Opavě Rudolf Žáček. Opavské univerzity se podle něj však problém přímo netýká, a to navzdory faktu, že jde o poměrně malou školu vzniklou na „zelené louce“ v porevolučních letech. Akreditace se jí daří zajišťovat kmenovými pedagogy. „Osobně považuji novelu zákona za velmi rozumnou. Proti praxi, kdy má pedagog další úvazek třeba na soukromé škole, nic nemám, nesmí těch škol mít ale šest,“ dodává.
Podle nových pravidel mohou profesoři i nadále vyučovat na více vysokých školách. V registru bude ale vždy uvedeno, jak velký úvazek na dané škole mají. V případě, že by měl program či obor zaštiťovat pedagog například s desetinovým úvazkem, může akreditační komise namítnout, že takový profesor není schopen zajistit obor po odborné stránce, a akreditaci neudělit. K případům zamítnuté akreditace z důvodu nedostatečného personálního zajištění přitom docházelo už v minulosti. Díky registru bude mít ale akreditační komise o úvazcích pedagogů dokonalý přehled.
Proti existenci létajících profesorů už v minulosti protestovalo vedení Univerzity Karlovy. Ta připravila návrh, aby akreditace byly vázány na jednotlivé vyučující, kteří by nemohli garantovat obory na více školách. Pro největší českou univerzitu jde o výhodný systém. Kmenoví pedagogové ji kvůli úvazkům na menších univerzitách zřejmě neopustí. Některé menší a především soukromé školy ale novela plní obavami. A nové soukromé vysoké školy budou po přijetí novely vznikat jen velmi obtížně.
***
ZMĚNY VYPLÝVAJÍCÍ Z NOVELY ZÁKONA V KOSTCE
* Úvazky docentů a profesorů budou vedeny ve speciálním registru. Ten má akreditační komisi sloužit jako pomůcka při udělování akreditací pro vysokoškolské programy a obory a při schvalování nově vznikajících vysokých škol. V případě, že komise díky registru zjistí nedostatečné personální zajištění, akreditaci neudělí.
* Univerzity budou složitěji rozšiřovat nabídku vyučovaných oborů, některé studijní programy mohou být dokonce zrušeny. V krajním případě může dojít i k zániku některých škol či alespoň k jejich slučování. Obtížnější než dříve bude také vznik nových vysokých škol.
* Vysokoškolští pedagogové mohou sice i nadále působit na více školách současně, jeden docent nebo profesor už ale nebude moci formálně garantovat studijní programy několika škol.
* Deklarovaným cílem omezení praxe tzv. létajících profesorů je zejména zkvalitnění výuky. Profesoři a docenti mají získat více prostoru pro výzkum a publikační činnost a zároveň by měli být častěji k dispozici studentům.
O autorovi| BARBORA CIHELKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie LN
