Stát neúspěšně zápasí s agenturami, jež zaměstnávají zahraniční dělníky pobývající v Česku načerno. Ty jsou často spíš než podnikáním kriminální činností. Ovšem vedle agentur provozujících nezákonně otrockou práci jsou i agentury pracující pro velké a významné zaměstnavatele a ty rozhodně nic nekalého nečiní a zákon neporušují.
Proto je nanejvýš divné zákonem všechny agentury nutit k tomu, aby se komerčně připojistily, a to způsobem, kterému žádná pojišťovna není schopna vyhovět. Je to, jako by stát nutil vybrané firmy zajistit zaměstnancům letenky na Měsíc a přitom ignoroval skutečnost, že tam nikdo nelétá. Jestli měli zákonodárci v úmyslu tento způsob podnikání zlikvidovat, měli to udělat přímo, nikoli takto bokem. Má-li to být obmyslná forma boje s kriminálním jednáním, je to trapné a pro stát ponižující. Kde neuspěla policie, má pomoci legislativní klička. A co ti poctiví, kteří zákon dodržovali? To budeme napříště likvidovat třeba ilegální přistěhovalectví tím, že hermeticky zavřeme hranice?
Pokud agentury upozorňují na rozpor s legislativou nejen naší, ale i EU a vyhrožují stížností k Ústavnímu soudu, pochopitelně hájí svůj výdělek a zisk. Avšak dokud stížnost nepodají a nezískají nález, nemusí se najít žádná pojišťovna ochotná vyhovět zákonu. A tak je otázkou, co těch zhruba sto tisíc lidí, kteří se ocitnou bez práce a jejichž výkon budou firmy postrádat, bude dělat. Zajímá to někoho? Nebo jsou zákony jen výsledkem rozmaru zákonodárců a nemají se zájmy celku nic společného?
