Vpočtu velkých blackoutů - čili rozsáhlých výpadků elektrické energie - vede bezkonkurenčně americký kontinent.
Právě zde došlo v listopadu 1965 k prvnímu rozsáhlému výpadku, který postihl přes 30 milionů obyvatel severovýchodní části Spojených států a kanadské provincie Ontario. Na počátku byla lidská chyba, personál špatně nastavil přenosovou linku vedoucí od vodní elektrárny u Niagarských vodopádů do Ontaria.
Jenže chladné listopadové počasí vyvolalo zvýšené nároky na spotřebu elektřiny k vytápění domů a svícení. Výsledkem byla řetězová reakce, kdy ochranné prvky odpojily přenosové linky a následně došlo i k odstávce elektráren. Například v New Yorku došlo k výpadku v půl šesté večer a dodávky v celém městě byly obnoveny až za 13 hodin. Tak rozsáhlý kolaps do té doby Spojené státy nezažily. Není divu, že se objevila řada zaručených legend. V době kolapsu sítě prý lidé pozorovali řadu neidentifikovaných létajících objektů UFO. Podle některých svědků létající talíře dokonce „kradly“ proud z linek velmi vysokého napětí.
Další legenda praví, že devět měsíců po blackoutu zaznamenaly nemocnice v severovýchodní části USA výrazně vyšší počet porodů. Pravdivost této domněnky o pět let později vyvrátil demograf Richard Udry. Pravdou naopak je, že v noci, kdy k rozsáhlému výpadku došlo, klesla míra zločinnosti v New Yorku na historicky nejnižší úroveň.
Prakticky stejné území jako v listopadu 1965 postihl další blackout v srpnu roku 2003. Příčiny nejsou dodnes příliš jasné. Mluví se o selhání lidského faktoru nebo o zastaralé přenosové síti. Jisté však je, že jako první zkolabovala síť ve státě Ohio. Následný dominový efekt způsobil výpadky na celém severovýchodě USA i části Kanady. Rozsah této pohromy potvrzuje skutečnost, že z provozu bylo nutné odstavit až 265 elektráren.
Bez dodávek proudu se před sedmi lety ocitlo na 55 milionů lidí. Smůlu mělo například 140 horníků v dole u kanadského města Sudbury, museli zůstat přes noc pod zemí. Kplnému obnovení dodávky ve velkých městech, jako je New York či Toronto, došlo až po dvou dnech.
Také v tomto případě situaci zkomplikovalo počasí. Ne zima, ale horko. Teploty ve stínu přesahovaly 30 stupňů Celsia, což vedlo k vysoké spotřebě elektřiny pro klimatizaci. Malou útěchou pro obyvatele severoamerických velkoměst mohla být skutečnost, že díky zhasnutému osvětlení mohli pozorovat Mléčnou dráhu a další objekty na noční obloze.
A jaké vzpomínky na blackout mají obyvatelé New Yorku? „Než jsem vyšla schody do osmého patra, ve kterém bydlím, bylo mi už jedno, že nepoteče teplá voda. K večeři jsem měla studené zbytky z lednice. Četla jsem si s baterkou, poslouchala rádio a zkoušela zavolat mobilem přátelům a příbuzným, ale šlo to vždy jen do chvíle, než se vybily baterie,“ vzpomíná Liz Entmanová na zpravodajském webu The Morning News.
Rok 2003 byl na blackouty doslova bohatý. Výpadek dodávek elektřiny na celém území státu (s výjimkou Sardinie a několika dalších ostrovů) postihl také Itálii. Bouře na konci září poškodila linku vedoucí ze Švýcarska, kvůli přetížení následně vypadla i linka z Francie. Elektrická síť v Itálii, která je silně závislá na dovozu elektřiny, se zhroutila během pouhých čtyř sekund.
Na severu Itálie se podařilo dodávky obnovit za tři hodiny, v celé zemi to trvalo až 12 hodin. „Problém není ani tak v tom, že Itálie musí značnou část elektřiny dovážet. Riziko je v tom, že většinu chybějícího výkonu do země přivádějí jen čtyři vedení. Kumulace poruchy dvou z vedení již znamená problém,“ říká Pavel Filipi, ředitel úseku Řízení sítí společnosti ČEZ Distribuce. Podobně jako severovýchod USA zažila dvakrát velký kolaps elektrizační soustavy také Brazílie. V prvním případě bylo v březnu 1999 postiženo výpadkem dodávek 75 až 97 milionů obyvatel ve střední a jižní části země. Brazílie se v té době nacházela v ekonomické krizi, což mělo za následek mimo jiné zanedbávání investic do rozvoje a údržby rozvodné sítě. Tehdy ke katastrofě stačil úder blesku do rozvodny ve státě Sao Paulo. K obnovení dodávek došlo již po dvou hodinách zhroucení sítě.
Podruhé byla Brazílie postižena blackoutem v listopadu loňského roku. Silný vítr a déšť přerušily linky velmi vysokého napětí a odpojily tak nejlidnatější brazilské státy od dodávek proudu z největší tamní vodní elektrárny Itapú. Dodávky elektřiny do velkých měst byly přerušeny až na pět hodin.
Zatím největší letošní kolaps přenosové soustavy se odehrál v polovině letošního března v Chile. Selhání jednoho z transformátorů způsobilo, že téměř celá země kolem deváté večerní zhasla. Výpadek netrval příliš dlouho, kolem půlnoci již došlo k obnovení dodávek proudu do 90 procent odběrných míst. Blackout postihl jihoamerickou zemi pouhé dva týdny po silném zemětřesení, přímá souvislost mezi oběma katastrofami však nebyla zjištěna.
Rekord v počtu lidí bez proudu drží Asie. Okolo sta milionů lidí postihlo zhroucení elektrizační soustavy na indonéských ostrovech Jáva a Bali v srpnu 2005. Výpadek jediné přenosové linky na západě Jávy vedl k dominovému efektu po ostrově. Následky blackoutu byly nejvážnější v hlavním městě Jakartě, kde se dodávky proudu podařilo obnovit až za šest a půl hodiny.
***
Legenda praví, že devět měsíců po black outu zaznamenaly nemocnice v severovýchodní části USA výrazně vyšší počet porodů
VZPOMÍNKA NA TO, KDYŽ BYL NEW YORK BEZ „ŠŤÁVY“
Blackout v New Yorku V noci ze 14. na 15. srpna 2003 zkolabovala rozvodná síť na severovýchodě Spojených států, která zasáhla i část území Kanady. Na 55 milionů lidí bylo minimálně 13 hodin bez elektrické energie. Život v jinak pulzující megapoli New Yorku se na pár hodin zastavil.
Elektrická síť v Itálii, která je silně závislá na dovozu elektřiny, se zhroutila během čtyř sekund. Dodávky se úplně podařilo obnovit až za 12 hodin.
Leden 2018: Blackout v Česku
PONDĚLÍ 7.23 Dochází k náhlému přerušení dodávky elektřiny vinou přetížení sítě za chladného lednového počasí.
Nefungují semafory, nastává kolaps dopravy. Kromě autobusů přestává fungovat ostatní veřejná doprava.
Přestávají fungovat banky, bankomaty a pokladny v obchodech.
10.00 hodin a dále
Přestává fungovat spojení mobilními telefony. Náhradním agregátům, které zajišťují provoz nemocnic, dochází palivo.
V důsledku vypnutí systému směrových světel na křižovatkách, je ohrožen bezpečný provoz autobusů i automobilové dopravy, což vede k postupnému dopravnímu chaosu. Mnohé autobusy se raději vrací do garáží. Řidiči předpokládají, že přestane fungovat zásobování pohonnými hmotami.
Domácnosti začínají pociťovat problém s nevytápěnými byty. Přestaly fungovat rozhlas a televize, domácí spotřebiče. Bylo přerušeno telefonní spojení na pevných linkách. K ohrožení lidských životů dochází zatím jen ve výjimečných situacích, např. při selhání náhradních agregátů v nemocnicích. Státní a městské úřady se začaly situací zabývat. Vzhledem k zimnímu období je nejtíživějším problémem vytápění.
Dopravní chaos z předchozích dvou dnů se zmírnil, zmenšující se zásoby pohonných hmot omezily provoz aut na minimum.
Občané se odvažují vycházet z domova pouze ve dne; v noci výrazně vzrostla trestná činnost. Postižené území opouští část obyvatel. Většina obyvatel se ale zdržuje doma a soustřeďuje se na ochranu majetku.
Po třídenní nefunkčnosti bankovní sítě a bankomatů začala část obyvatel pociťovat nedostatek hotovosti i komplikace v zásobování. Supermarkety a hypermarkety nefungují a menší klasické prodejny vyčerpaly zásoby zboží.
Lékařská zařízení mohou provádět jen akutní operace. Roste nespokojenost občanů, objevily se první případy rabování v opuštěných bytech a domech.
Kolaps zásobování, problematickým se stalo předávání jakýchkoliv informací. Vznikají závažné hygienické problémy způsobené nedostatkem pitné vody.
Zahraniční pomoc sice zesílila, zvláště mobilizací vojenských jednotek Severoatlantické aliance, ale situaci se daří zvládat jen zčásti, tíživá je zejména zima.
po 160 hodinách Podařilo se za pomoci zahraničí dodávku elektrické energie obnovit.
studie Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK autoři: Miloš Balabán a Antonín Rašek (redakčně kráceno)
