* LN Český Ústavní soud bude posuzovat slučitelnost naší ústavy s Lisabonskou smlouvou. Předseda soudu Pavel Rychetský řekl, že se případně obrátí na váš soud s konzultací. Jakou roli tu můžete sehrát?
Neznám kontext tohoto výroku, nicméně ústavní soudy samy sebe většinou nepovažují za ty, které nám mohou položit předběžnou otázku; tohle přísluší hlavně běžným národním soudům, které řeší spor, v němž jde o ustanovení evropského práva. Ústavní soudy zajišťují dodržování ústavy, my se zabýváme paralelním systémem komunitárního (evropského - pozn. red.) práva. Nicméně v minulosti byly případy, kde se na nás ústavní soudy obrátily - rakouský, belgický, italský -a teoreticky je tedy možné, aby se na nás český Ústavní soud obrátil. Je tu však ještě jiný, daleko závažnější problém: my vykládáme jen platné komunitární právo. Lisabonská smlouva k němu nepatří, ještě nevstoupila v platnost. Neumím si proto představit, jak by se k ní náš soud mohl nyní vyjádřit. Také to zatím neudělal.
* LN Nemůžete mít předběžný názor? Co když smlouva vstoupí v platnost a poté s ní ústavní soud jedné či více zemí bude mít problém?
Nemůžeme přezkoumávat zatím stále politický text, který se teprve má stát novou zakládající smlouvou unie. Poté naopak bude právně nenapadnutelným základem, který my budeme moct jen vykládat, ne ho posuzovat. Ústavní soud také zásadně nepřezkoumává ústavu -s čím ji také poměřovat? Pokud zjistí nesoulad smlouvy s ústavou, jsou v zásadě tři možnosti: stát smlouvu neratifikuje, případně ji vypoví, nebo si upraví ústavu.
* LN Známý právník Jiří Přibáň pro LN řekl, že je dobře, když se český Ústavní soud k tak zásadní věci jako Lisabonská smlouva vyjádří. Souhlasíte?
Nebudu tak kategorický. Česká ústava a Lisabonská smlouva jednak stojí spíš vedle sebe než nad a pod sebou, což zužuje rozsah možné kontroly, a pak - Ústavní soud měl být konzultován spíš před vstupem Česka do unie, kdy jsme souhlasem v referendu akceptovali celý korpus evropského práva. Lisabonská smlouva je jen jeho dílčí, nijak závratnou změnou.
* LN Jaký je Váš osobní názor? Je poslední smlouva unie v souladu s českou ústavou?
Nemůžu odpovědět. Lisabonskou smlouvu budeme v budoucnu interpretovat - pokud vstoupí v platnost - a já se proto musím nyní vzdát všech jednostranných komentářů na její adresu. Pravidlem evropského soudu totiž je „tajnost porad“. Nikdo se nesmí dozvědět, jaký postoj na rozhodovanou věc měl ten či onen soudce, proto, aby měl verdikt autoritu. Kdybych nyní řekl, co si myslím, mohlo by to napovědět některá má budoucí hlasování.
* LN Můžete vůbec něco k Lisabonské smlouvě teď říct?
Můžu říct, že její největší kvalitativní změnou je přeměna listiny základních práv unie z nezávazného nástroje na závazný. Že součástí základní smlouvy bude poprvé psaný katalog lidských práv, jichž se budou moci občané unie domáhat ve vztahu k orgánům unie.
* LN Británie a Polsko si ale vymohly výjimku z aplikace charty. Bude se vztahovat na Brita či Poláka žijícího v jiné členské zemi?
S tím budou obrovské právní problémy. Listina se nedostala do smlouvy celá se všemi svými ustanoveními, je na ni v textu jen několikaslovný odkaz, čímž má přece jen jiný statut. K té rozdílné politické vůli, k tomu, že státy nechtěly listinu přímo ve smlouvě, budeme muset přihlédnout, nemůžeme ji ignorovat. K tomu se pak přidávají polská a britská výjimka a celé to vyvolává řadu velkých právních otazníků, s nimiž se my budeme muset vypořádat ve svých rozsudcích. Jak si konkrétně poradíme, i s případy, které zmiňujete, to nemůžu říct. Předjímal bych, což nesmím.
* LN Váš soud čelí kritice za expanzivní výklad evropského práva, zkrátka za to, že se nabouráváte do národních právních řádů a ukrajujete si více moci, než vám náleží. Jaký je váš názor?
Nemá smysl se rozčilovat, že jsme rozhodli aktivisticky, ale ptát se, proč jsme tak rozhodli. Evropský soudní dvůr není ve vakuu. Jestliže na nás německý Ústavní soud v minulosti tlačil, abychom respektovali základní lidská práva, ačkoli unie neměla svůj katalog lidských práv, museli jsme se k nim nějak dobrat. Chovali jsme se tím pádem aktivisticky. Kdybychom to neudělali, byli by občané unie chráněni vůči unii v mnohem menším rozsahu, než jsou chráněni titíž občané vůči svým státům. Druhý důvod je všeobecně platný: každý soud má hrůzu z toho, že by odepřel spravedlnost. Když se na vás obrátí nějaký člověk nebo i stát, že jeho práva byla porušena, tak je velmi složité pro jakýkoli soud říct „vy nemáte přístup k tomuto soudu“ nebo „neumíme rozhodnout“. Odepření spravedlnosti je z hlediska soudu noční můrou. Takže tam, kde hrozí odepření spravedlnosti, si soud musí pomoct - vyložit působnost existujících norem šířeji, aby to dovolilo o dané věci rozhodnout.
* LN Není za tím i ambice soudců?
Nechceme nahrazovat zákonodárce a přisvojovat si nové kompetence na úkor národních států. Jsme k aktivismu nuceni okolím. A čím je politický kompromis u vzniku norem méně jasný, tím roste vliv soudů to nějak rozřešit. Budeme proto zřejmě obviněni z aktivismu, až budeme interpretovat chartu základních práv a její praktický dopad.
* LN Ještě jako právník na ministerstvu zahraničí jste připravoval domácí ratifikaci statutu Mezinárodního trestního soudu. Dosud k ní nedošlo, což jste označil za „ostudu“ Česka. Část senátorů chce nyní nechat statut přezkoumat Ústavním soudem. Je pro to důvod?
Osobně se domnívám, že k přezkumu není věcný důvod. Jde o velmi významnou instituci, účinný právní nástroj demokratických států proti beztrestnosti masových zločinců a diktátorů v nedemokratických zemích. Jsme, už od roku 2004, jediným členem unie, který statut tohoto soudu neratifikoval. To také nabízí část odpovědi.
* LN Jste soudcem v Lucemburku od vstupu Česka do unie. Jaký klient jsme v porovnání s ostatními státy?
Z hlediska hloubky a vážnosti problémů nevybočujeme ve srovnání s ostatními státy střední a východní Evropy. Probíhají různá řízení o porušení pravidel, hlavně za nepřevedené evropské směrnice do našeho právního řádu, ale nejsme v tom horší než ostatní. Překvapivé je nicméně množství předběžných otázek od národních soudů nových států k nám - je naprosto mizivé. V drtivé většině stále rozhodujeme věci, které byly podány ze západní Evropy. Zrovna za loňský rok jsme řešili 265 předběžných otázek a jen 17 z toho ze střední a východní Evropy. České byly dvě.
* LN Svědčí to podle vás o neznalosti, nebo o ostychu nováčků?
Sám jsem si tuhle otázku xkrát položil... Aktivita leží v tomto případě hlavně na národních soudech, ne na lidech. U nás se komunitární právo učí od roku 1992, 1993 a tím pádem mnozí současní soudci v něm nejsou trénovaní. Nelze proto očekávat, že tu budou zvlášť aktivní.
* LN U kolika českých kauz v Lucemburku jste už seděl?
U nás neplatí, že u případu musí být soudce z dané země, jako je to třeba u Evropského soudu pro lidská práva. Kauzy přiděluje jednotlivým soudcům předseda soudu, aby si nemohli vybírat, a složení senátu, který věc rozhodne, se vygeneruje automaticky podle předem určeného klíče. A náhoda, systém, tomu chtěla, že jsem zatím u žádné české kauzy neseděl!
***
Evropský soudní dvůr
Nejvyšší právní instance EU. Vykládá a provádí unijní právo. Kvůli porušení tohoto práva některou zemí unie se na něj mohou obrátit jak samotné členské státy, tak Evropská komise. Bývalý český ústavní soudce Malenovský je členem soudu od roku 2004.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, zpravodajka LN v Bruselu
