Nátlakových firem je až čtyřikrát více, než u jiných legislativních návrhů.
WASHINGTON Ekologická legislativa nového amerického prezidenta Baracka Obamy, kterou se administrativa bude snažit prosadit v Kongresu, do Washingtonu přitahuje lobbisty. Společnosti se registrují jako oficiální lobbisté k těmto zákonům rychlostí zhruba jedna každý pracovní den.
Demokratický kongresman Henry Waxman, který zastupuje stát Kalifornie a který legislativní návrhy připravuje ve Sněmovně reprezentantů, prohlásil, že takové zástupy lobbistů neviděl od roku 1993. To si ve Washingtonu podávali dveře zástupci farmaceutických společností a zdravotních pojišťoven, kteří bojovali proti všeobecnému zdravotnímu pojištění. To chtěl po svém nástupu do funkce neúspěšně zavést prezident Bill Clinton. Tehdy za zdravotní péči pro všechny Američany bez rozdílu bojovala hlavně jeho žena Hillary, dnes ministryně zahraničí.
„Je tu nepřetržitý proud lidí, kteří kontaktují členy našeho týmu,“ řekl Waxman, který předsedá ve Sněmovně výboru pro energii a obchod. Jen tento rok se dvaaosmdesát firem, obchodních komor nebo zájmových sdružení zaregistrovalo jako oficiální lobbisté k legislativě týkající se změn klimatu. Patří mezi ně například Royal Dutch Shell, Boeing nebo 3M. Je to čtyřikrát více firem, než lobbuje k dalšímu zákonu, který je pro byznys důležitý a který má umožnit snazší organizování zaměstnanců do odborových organizací.
Lobbují všichni, kteří něco znamenají Zájmy svých klientů se snaží prosadit všech deset největších washingtonských lobbistických společností – co se tržeb týče, včetně gigantů jako Akin Gump Strauss Hauer & Feld, Cassidy & Associates a Ogilvy Government Relations. Joel Jankowsky, výkonný partner firmy Akin Gump, řekl, že jeho tým se setkává s členy hned několika sněmovních výborů, včetně toho pro energii a obchod a pro vědu. Firma reprezentuje například ropnou společnost Shell či společnost CF Industries Holdings, která vyrábí dusíkatá a fosfátová hnojiva.
Holland & Knight rozšířil svůj tým a najal dva bývalé demokratické kongresmany, kteří budou reprezentovat zase jeho klienty z řad papírenských společností. Lobbisté se tak budou snažit ovlivnit zákony, které připravují Waxman a další demokratický kongresman, Edward Markey z Massachusetts. Ty mají zavést v USA systém obchodu s emisními povolenkami.
Plán má pomoci snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o 17 procent oproti emisím vypuštěným do ovzduší roku 2005 a má podporu i prezidenta Obamy. Elektrárny, velké továrny a další znečišťovatelé budou muset kupovat povolenky k vypouštění skleníkových plynů. Výbor se bude „zelenou legislativou“ zabývat dnes.
Příznivci zákona tvrdí, že přispěje k vytvoření nových pracovních míst, zlepší stav životního prostředí a omezí závislost na dovážené ropě. Protivníci naopak oponují, že zákon zvýší cenu energie a omezí ekonomický růst.
„Taková aktivita před rozhodováním ve výboru tu ještě nebyla,“ řekl Tiernan Sittenfeld, ředitel pro legislativu washingtonské Ligy voličů pro ochranu přírody, která v inzerátech kritizuje republikánské zákonodárce za odmítání těchto zákonů.
Například Národní důlní asociace chce pro své členy emisní povolenky zprvu zadarmo, aby měly elektrárny čas zavést nové technologie. Chce také emise redukovat pomaleji.
Mezinárodní dohoda má ovlivnit i rozvojové země Lobbing je ale tvrdý z obou stran. Například Boeing najal firmu vlastněnou Charliem Blackem, který pracoval pro senátora Johna McCaina během prezidentské kampaně. Druhý největší výrobce letadel na světě stojí o federální dotace na biopaliva, která by mohla nahradit klasický letecký benzín.
Společnost 3M, která vyrábí pětapadesát tisíc výrobků, od samolepek až po dopravní značky, pak chce, aby se v legislativě zohlednily i firmy, které už „zezelenaly“. Ve svých výrobních závodech už totiž emise skleníkových plynů snížila. Další nátlakové skupiny, jako například Americká obchodní komora, největší obchodní lobby v USA, chce plány prezidenta Obamy v oblasti životního prostředí zastavit úplně. Snaží se o tom přesvědčit zákonodárce ze šestnácti států, kde jsou největší výrobní podniky či elektrárny. Komora volá po mezinárodní dohodě, která by tlačila i na rozvíjející se země. Americké podniky by tak nebyly oproti nim v konkurenční nevýhodě. „Jdeme až do volebních okrsků, mluvíme s našimi členy a snažíme se je přesvědčit, aby psali či volali svým kongresmanům,“ řekl viceprezident komory Bill Kovacs.
Republikáni se snaží zmobilizovat samotné spotřebitele, kterým by se zvedl účet za energie či kteří by přišli o práci, pokud by se kvůli emisním povolenkám musely zavřít továrny.
***
„Mluvíme s našimi členy a snažíme se je přesvědčit, aby psali či volali svým kongresmanům.“
