PRAHA Několik let byl trestně stíhán, měsíce strávil v policejní vazbě. A za to požadoval bývalý specialista BIS Vladimír Hučín po státu odškodné dva miliony korun. Zatím uspěl jen částečně – letos mu soud přiznal odškodné 200 tisíc.
Hučínovi se však nyní naskytla další nečekaná satisfakce. V BIS se totiž zabýval pravicovým i levicovým extremismem, a tak jeho rady využívá náměstek ministra vnitra Jiří Komorous.
Hučín dokonce včera LN přiznal, že se jedná i o jeho oficiálním angažmá v ministerském týmu expertů zabývajících se právě bojem s extremismem.
„Mezi levicovým a pravicovým extremismem je spousta shodných znaků. Při své práci pro BIS jsme například přišli na to, že za zničením židovského hřbitova v Přerově stáli mladí komunisté, a nikoli ultrapravicová Vlastenecká liga, jak se tehdy všeobecně mínilo. Z doby, kdy jsem se pro tajnou službu touto problematikou zabýval, mi zůstala řada kontaktů mezi extremistickými skupinami. Samozřejmě že i to může být užitečné,“ uvedl pro LN Hučín.
Pro svého bývalého zaměstnavatele – kontrarozvědku BIS – nemůže agent najít vlídné slovo. „Je to organizace, která nepodléhá kontrole,“ tvrdí Hučín. Za jeho stíháním stála podle něj právě tajná služba.
S náměstkem Komorousem Hučína pojí dlouholeté přátelství. Jeden čas se podle náměstka ministra prý mezi ně někdo snažil vrazit klín. „Mluvím o zprávách kolem mé údajné spolupráce s StB. Když jsem byl šéfem Národní protidrogové centrály, hovořili zase o tom, že Hučín má stát za obchody s efedrinem. Nic podobného ale není pravda,“ uvedl Komorous.
Vyzrazená adresa Vladimír Hučín proto také neváhá využít jakékoli příležitosti ke kritice tajné služby BIS.
Když její členové uvedli, že se podíleli na zadržení neonacistických žhářů ze slezského Vítkova, ve svém článku na internetu se tomuto tvrzení vysmál. A nejen to. V textu Hučín napsal i adresu šéfa olomoucké expozitury tajné služby Jana Prince, který býval v minulosti jeho nadřízeným. Celý text i s adresou okamžitě převzal neonacistický server zakázaného Národního odporu. „Pan Princ není žádný operativec a jeho adresa je všeobecně dohledatelná,“ bránil se nařčením z vyzrazení Hučín.
Bombové útoky na Přerovsku opět před soudem Vedle obvinění z podněcování levicových extremistů se o Hučínovi hovořilo i v souvislosti s bombovými útoky, které měly v devadesátých letech dosvědčit terorismus levicových skupin na Moravě.
Policie tehdy Hučína vyšetřovala a jeden z prvních polistopadových ministrů vnitra Tomáš Hradílek dokonce v novinách tvrdil, že za útoky stál právě Hučín.
Kvůli svým výrokům se Hradílek s Hučínem potká příští týden u ostravského soudu, který posoudí žalobu na ochranu osobnosti.
Kariéra Vladimíra Hučína je vskutku pestrá. Tuzemská Wikipedie o něm zveřejňuje nebývale rozsáhlý materiál. „V 70. letech mimo jiné ničil pomocí výbušnin vlastní výroby komunistické vývěsky. V roce 1973 vyhodil do povětří obrovský transparent „Se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, zapálil stánek s tiskovinami ze Sovětského svazu, podílel se na útoku proti klubovně SSM,“ uvádí se v dokumentu na Wikipedii.
Od září 1991 pracoval u BIS, kam ho doporučil tehdejší Klub angažovaných nestraníků. Obvinění, že se podílel na bombových útocích, se objevila v době, kdy se moci v zemi ujala ČSSD.
Hučín byl postupně zbaven pravomocí a nakonec z BIS i propuštěn. Vedle obvinění z podněcování levicového extremismu mu bylo rovněž vyčítáno, že nadřízeným odmítal prozradit své zdroje. Dvakrát neúspěšně kandidoval do Senátu.
