Že je stratég každým coulem, potvrdil i nyní na své pětidenní cestě po Číně. Mandelson přijel v době, kdy vrcholil skandál s kontaminovaným čínským mlékem a státy před tamním zbožím jeden po druhém spouštěly závory. Minulý čtvrtek zakázaly státy EU dovoz cukrovinek, které obsahují čínské mléko.
Den poté měl Mandelson v Pekingu hlavní tiskovou konferenci, kde měl referovat o tématech, jež přijel s čínskou vládou probírat. Na stole obleženém mikrofony stály jako obvykle láhve s minerálkou, Mandelson však před sebe postavil malé krabicové mléko čínské provenience a nalil si vrchovatou sklenici.
A pil vždy, když jeho věty překládal tlumočník do čínštiny. Pil nenuceně, jakoby ledabyle, ale zároveň dostatečně soustředěně, aby sklenici s bílou tekutinou u jeho úst stačily zachytit spouště přítomných fotografů.
Když pak dostal otázku na mléčnou aféru, promluvil. Řekl, že věří ve schopnost čínských úřadů napravit pochybení, a i proto si „beze strachu“ dá své „oblíbené mléko“.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Mandelsonova fotka se druhý den objevila na titulní stránce vládního deníku China Daily a komisařovo gesto ocenil i premiér – Wen Ťia-pao řekl, že ho Mandelson „dojal“ a ukázal, že se „nedívá jen na to, co je hned před ním, ale umí hledět i do budoucnosti“.
Populismus? Snaha zalíbit se čínským komunistům ve chvíli, kdy klub, jehož barvy musí hájit, zakazuje dovoz čínského zboží obsahující mléko? I tak lze Mandelsonovo gesto číst. Jenže do Číny přijel s tvrdou kritikou na rtech: odsoudil bariéry, kterým čelí evropské firmy na tamním trhu, vynadal pekingské vládě za ekonomický nacionalismus a oznámil jí, že dovozní clo na čínské boty i nadále zůstává. Mléko byl pečlivě promyšlený vyvažovací dar.
O autorovi| (od zvláštní zpravodajky LN)
