BERLÍN Zfilmovat nezfilmovatelnou knihu je výzvou pro nejednoho uznávaného režiséra. Nápad natočit film na motivy stěžejního díla politické ekonomie, Marxova Kapitálu, však dotáhl do konce až německý režisér a spisovatel Alexander Kluge. Tvůrčí počin představitele nové vlny německé kinematografie šedesátých let se podle všeho navíc trefil do příhodné doby.
V době, kdy svět ohrozila finanční krize a lidé, unaveni z konzumního způsobu života, se stále častěji zajímají o levicově zaměřenou literaturu (v Japonsku vyšel před Vánocemi jako reakce na tuto poptávku Marxův Kapitál v podobě komiksu „manga“), poutá v německých obchodech s DVD pozornost zákazníků oranžový obal. Ten skrývá jednu z největších kuriozit dějin kinematografie. Filmová esej s plným názvem „Zprávy z ideologické antiky. Marx - Ejzenštejn - Kapitál“ je k mání bez deseti centů za třicet eur (přes osm set korun).
Jméno velikána sovětské kinematografie Sergeje Michajloviče Ejzenštejna v názvu není náhodné. Právě jeho napadla jako prvního myšlenka převést zhruba dvě tisícovky stran textu z pera trevírského rodáka do pohyblivých obrázků. Sovětský režisér si roku 1927 do svého diáře poznamenal: „Jsem pevně rozhodnut zfilmovat Kapitál podle scénáře K. Marxe - to je jediné možné formální východisko.“
Ejzenštejn dokončoval natáčení opusu Deset dní, které otřásly světem, glorifikace říjnové revoluce z roku 1917. V tvůrčím deliriu jej napadlo zfilmovat hlavní dílo vědeckého socialismu. Ani u sovětské komunistické strany, ani v Hollywoodu se však tvůrce slavného snímku Křižník Potěmkin nedočkal podpory.
Zájem o „bestseller“ Po propuknutí finanční krize zaznamenali němečtí knihkupci zvýšený zájem o původní „bestseller“ Karla Marxe. O tom, že se uvažuje o jeho zfilmování, se doslechla šéfka známého nakladatelství Suhrkamp Ulla Berkewiczová, která chtěla rozšířit DVD edici svého podniku, a projekt podpořila.
Kluge ovšem natočil deset hodin filmu, v němž dvojroli Karla Marxe a příjemce sociálních dávek ztělesnil herec a muzikant Helge Schneider. Nikoli samoúčelně komický rozměr mají podle deníku Die Welt scény, kdy spolu dva muži prostřednictvím mobilního telefonu filozofují o politice a básnictví. Jde o pestrou koláž slov a obrazů, v níž se dokumentární sekvence střídají s hranými scénami.
Pozoruhodně živý pomník Jak přiznává Die Welt, po deseti hodinách filmu člověk nakonec neví, ani co se píše v Kapitálu, natož jak to půjde dál s kapitalismem. „Ale co znamená teorie ve všech smyslech a radost z myšlení, si teď lze představit. Pomník, který Kluge postavil snu Ejzenštejna, je pozoruhodně živý,“ píše deník.
