„Například Praha si svou podobu hlídá, platí tam přísnější pravidla a vztahy než v Brně,“ míní Osamu Okamura, který se v časopise Era21 specializuje na architekturu. Připouštějí to i sami architekti, i když vědí, že jim podobná funkce může zkomplikovat život. „Musí to být silná osobnost, která se nebude měnit po každých volbách,“ shodují se.
Snahy o obnovení funkce již potvrdili také někteří politici. „Potřebujeme někoho, kdo by se na rozvoj díval s odborným nadhledem a územní plán nevnímal jen jako řeč paragrafů a barevných plošek na mapě. Je to otázka citu a vyjednávání i s investory, aby se udržel brněnský genius loci,“ domnívá se brněnská radní Jana Drápalová (SZ). Městského architekta prosazuje i nový primátor Roman Onderka, podle kterého podobná funkce v Brně dlouho chybí.
Jaroslav Josífek, který byl dříve brněnským hlavním architektem, připomíná, že jen samo obnovení funkce by nemělo smysl bez splnění dalších podmínek.
„Především takového člověka musejí politici brát jako svého partnera, ne jako poslušný stroj, jak si to dosud mnozí vykládali,“ řekl LN. „Kdysi jsem tehdejší primátorce Dagmar Lastovecké řekl, že s politiky musíme spolupracovat, protože bez toho to nejde. A ona řekla, že ani oni bez spolupráce s námi úředníky nemohou smysluplně fungovat. Bylo to ale poprvé a naposledy, co to někdo z vysoce postavených politiků takto vnímal,“ poznamenal.
Za zásadní považuje do budoucna to, aby se už územní rozhodování neodehrávalo na úrovni městských částí, ale přímo na velké radnici. „Jen tak je možné dosáhnout jednotného rozvoje města,“ dodal.
Úřady žehnají budovám, které městu nesluší
V Brně s požehnáním úřadů rostou budovy, které městu nesluší a dostávají se do kontrastu s historickými stavbami. Za poslední roky jsou to v centru minimálně tři takové objekty.
Moderní nástavba ve vnitrobloku jednoho z domů na České ulici blokuje výhled z Jakubského náměstí na Špilberk, u křižovatky Anenské a Pekařské ulice vyrůstá blok domů pod názvem Anenské terasy zaclánějící Petrov a třetí nejproblematičtější je obří poutač společnosti Bauhaus, který zablokoval celý výhled na siluetu historického centra od jihu. „
Pohledů na katedrálu na Petrově jako jednu z hlavních dominant Brna ze středu města v posledních letech výrazně ubylo,“ upozornila i mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. „Všímají si toho turisté i věřící, ale my s tím nemůžeme nic dělat. Jen je nám z toho smutno,“ dodala.
Stavby přitom nezablokovali ani památkáři. „Dali jsme k tomu svolení, ale považuji to za obrovskou chybu,“ přiznává i ředitel brněnských památkářů Petr Kroupa. „Všechny souhlasy padly ještě za mého předchůdce, nemám ani žádný způsob, jak případně potrestat ty, kteří souhlasili,“ dodal.
Právě hlavní architekt mohl podobu těchto staveb ovlivnit. Podle stanoviska Úřadu městské části Brno-střed totiž investoři splnili všechny dané podmínky a předložili všechny posudky. „Celý projekt prošel kompletním procesem povolování, a má tedy právoplatné stavební povolení,“ ujistil například za investora Anenských teras, společnosti Magnum Living, Marek Špigel. Dům s byty má jedno podzemní a pět nadzemních podlaží, dvě ustupující podlaží a střechu.
Podle Josífka podobné případy dokládají význam funkce hlavního architekta. „Územní plán se musí vnímat nejen ve své liteře, ale i ve svém duchu, ten nikdy nemůže být tak dokonalý, aby pojal všechny možnosti a rizika,“ připomíná.
