BRNO Ještě letos si brněnská radnice půjčí 1,7 miliardy korun a příští rok může čerpat další peníze v součtu do tří miliard. Rozhodování o tom trvalo jen pár desítek minut, pro byla radniční koalice, zdrželi se nebo byli proti zástupci ODS a komunistů. Marně.
Peníze si Brno půjčí od Evropské investiční banky, většinu jich však nepoužije na svůj rozvoj – splatí s nimi starší dluhy. Či lépe: zaplatí projekty, na něž kvůli splátce nemá. Přesto část peněz půjde na nové investice. Brno navíc nemusí vyčerpat celou sumu tří miliard, politici mohou do banky jít až dvanáctkrát, vždy minimálně pro čtvrt miliardy.
„Investiční rozpočet Brna potřebuje posílit,“ poznamenal primátor Roman Onderka. Příjmy z daní loni městu klesly v důsledku krize o tři čtvrtě miliardy korun, které bylo potřeba ušetřit mimo jiné právě na investice. Obdobný pokles očekává rozpočtový výbor brněnského magistrátu také letos.
Občanský demokrat Martin Prchal připomněl, že myšlenka využít výhodného úvěru EIB je správná, nicméně naznačil, že smlouva měla nedostatky. Například její původní verze městu v podstatě znemožňovala prodávat majetek. Až další upřesnění textu omezení upravilo tak, že hodnota majetku Brna nesmí klesnout pod čtyřicet miliard korun. Nyní je podle odhadů přibližně 72 miliard.
Nový úvěr zadlužení Brna zvýší jen částečně: celkem 1,45 miliardy korun totiž poslouží ke splacení směnek, jimiž loni Brno splatilo část předchozích dluhopisů, a z peněz na příští rok by měla také větší část sloužit ke splacení další emise dluhopisů za přibližně 1,5 miliardy korun. Celkově dluh Brna loni částečně klesl na 6,51 miliardy korun.
Hlavní spor je v tom, na co peníze poslouží – politici navrhli peníze použít například na přestavbu sportovní haly Rondo, rekonstrukci polikliniky Zahradníkova či částečně i na stavbu Janáčkova kulturního a kongresového centra, ale například také na opatření na ochranu žab v Žebětíně či opravu zasedací síně městské rady. „Projekty měly být spíše rozvojové, které by lidem přinesly práci,“ zaznělo od několika zastupitelů. Opoziční zastupitelé měli výhrady i k samotnému způsobu výběru projektů. „Vlastně ani nevím, jak se právě k těmto dospělo,“ podotkl Pavel Březa (KSČM).
Doba splatnosti nových brněnských úvěrů činí až 25 let – nestanovuje však konkrétní úrokové sazby. Ty bude radnice s bankou vyjednávat před jednotlivými vlnami půjček. Evropská investiční banka je přitom ve srovnání s obligacemi, které dosud Brno vydávalo, či s klasickými půjčkami výhodnější. Nepožaduje například žádné další poplatky například za uzavření a vedení smlouvy ani nepočítá se sankcemi za nevyčerpání půjčky.
Podobě jako Brno využil před časem nabídku na úvěr od Evropské investiční banky také Jihomoravský kraj. Dvě miliardy korun plánuje hejtmanství použít jako povinný podíl vlastníka například na opravy silnic, modernizaci nemocnic či na stavby zařízení pro seniory. Čerpat peníze přitom může začít už letos, splácet začne ale až v roce 2017, kdy už, jak doufají jihomoravští politici, pomine krize. Hejtman Michal Hašek považuje podmínky úvěru za výhodné a v půjčce vidí současně možnost, jak může kraj strategicky investovat a zvyšovat tak například počet pracovních míst.
***
Co z půjčky Na kanál i na žáby
Evropská investiční banka podle materiálů magistrátu odkývla některé projekty, které může půjčka zčásti pokrýt: Jsou jimi například příspěvky na rekonstrukci haly Rondo (celková cena 458 milionů korun), Janáčkovo kulturní a kongresové centrum (městský podíl 189 milionů z celkových 1,3 miliardy), oprava síně rady na Nové radnici (27 milionů), park Björsonův sad (32 milionů), biocentrum Cacovický ostrov (18 milionů), poliklinika Zahradníkova (99 milionů), centrum Chovánek (140 milionů), retenční nádrž Jeneweinova a kanalizace Komárov (655 milionů) či opatření pro žáby v Žebětíně za 1,5 milionu.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
