I dnes se najdou mecenáši ochotní věnovat vlastní, často omezené finanční prostředky na podporu vědy
Manželé Míškovi se těšili na vytouženou dovolenou. Místo balení kufrů a cesty do zahraničí se však nakonec manžel vydal shánět detektor kovu. Přemluvil ženu, odřekli si odpočinek ve Skotsku a naspořené peníze věnovali na nákup zařízení, které chybělo při práci archeologům. Většina lidí by podobné jednání označila za šílenství. Ladislav Míšek však považuje peníze vložené do podpory vědy za velmi dobrou investici. „Výnos z nich bude bez legrace stonásobný,“ tvrdí.
„Můj dědeček, bankéř a filantrop, také podporoval vědu a umění. Pokouším se ho následovat, i když mi bohužel chybí jeho noblesa,“ říká Ladislav Míšek. Část peněz na podporu vědy poskytuje z vlastních zdrojů, další prostředky vybírá po sto- či tisícikorunách od dalších dobrodinců. „Rád bych jim veřejně poděkoval,“ zdůrazňuje.
Slované pod Řípem
V červenci se díky finančnímu přispění Ladislava Míška podařilo založit v Mělníku centrum terénního výzkumu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vzniklo tak zázemí pro zkoumání historicky cenných lokalit v celém Polabí. „V této oblasti se nacházejí pozůstatky osídlení z průběhu celého pravěku. V blízkosti Řípu leží třeba velké slovanské sídliště,“ přibližuje významnost lokality profesor Jan Bouzek z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK.
Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity mají podobná centra už čtyři, Západočeská univerzita v Plzni se může pochlubit dvěma. Jen Praha v tomto ohledu dosud zaostávala. Pracoviště v Mělníku by mělo její handicap konečně odstranit.
„Centrum bude představovat přímou linku mezi studentem a prací v terénu. Jeho založení je bez přehánění skutečným přelomem,“ poznamenává Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty UK v Praze. Studenti získají v centru praktické zkušenosti a jejich práce může přinést zajímavé vědecké výsledky.
V Polabí nyní vyrůstá velké množství staveb a pracuje tam také několik pískoven. Archeologové proto musejí provádět řadu záchranných výzkumů. Nově otevřené centrum by mělo jejich práci zefektivnit a usnadnit.
„Chceme se soustředit především na lokality, které se nacházejí maximálně 15 kilometrů od Mělníka. Reálná je však i systematická práce v oblastech vzdálených až 50 kilometrů, “ popisuje profesor Bouzek. Podle jeho názoru centrum rozšíří i možnosti spolupráce se zahraničními univerzitami. „Budeme mít co nabídnout studentům přijíždějícím do Prahy. Díky tomu se bude moci více českých studentů vydat na výměnný pobyt za hranice,“ plánuje Jan Bouzek.
Investice do budoucnosti
Pomoc Ladislava Míška tak otevřela pražským archeologům nové možnosti. „Pan Míšek je rara avis, vzácný pták, v době, kdy se všichni snaží především brát, ale ne dávat. Sám moc peněz nemá, přesto pomáhá,“ podotýká profesor Bouzek.
Ještě v 19. století patřila podpora vědy k dobrému tónu. Český vlastenec a mecenáš Vojtěch Náprstek vytvořil z rodného domu U Halánků v Praze centrum české inteligence. Architekt a stavitel Josef Hlávka podporoval vědce, umělce i studenty vysokých škol. Dnes se podobné příklady hledají obtížněji.
Ladislav Míšek financoval vědeckou práci už v minulosti. Přispěl například na výzkum, který před čtyřmi lety probíhal u středočeské Vliněvsi. Archeologové tehdy ověřovali, zda objevené příkopy chránily římský tábor.
A proč si Ladislav Míšek vybral právě archeologii? „Výzkum napomáhající záchraně kulturního dědictví je vytrvale opomíjen, jelikož není na rozdíl od aplikovaného výzkumu součástí velkého byznysu,“ argumentuje Míšek.
Podpora archeologického centra podle něj přinese zajímavé informace o naší minulosti. „Zároveň však představuje investici do budoucnosti,“ podotýká dále Ladislav Míšek. Práce v centru totiž zlepší profesní přípravu budoucích badatelů.
