Otázka snižování či zachování platů soudců budí značné emoce. Na jedné straně stojí ti, kteří apelují na solidaritu soudců s politiky a veřejnými zaměstnanci. Na straně druhé pak Ústavní soud.
Spor se táhne už více než deset let. Sama se v této věci nestavím ani na jednu stranu. Pro soudcovský stav by bylo jistě marketingově lepší, kdyby si platy snížit nechal, soudci by si tak u veřejnosti vylepšili svou pošramocenou pověst. A čtyři procenta z platu dolů by zase tak nebolela. Co ale začíná čtyřprocentním snížením platu, může končit zásadnějšími zásahy do nezávislosti soudů.
Ujasněme si, že pokud jde o soudnictví, mluvíme o dvou liniích nezávislosti: zaprvé je zde nezávislost soudce při rozhodování sporů. Její porušení je v demokratickém státě, jak doufám, selháním jednotlivce, nikoli systému (i když těch selhávajících jednotlivců je u nás až dost). Neméně důležitá je ale nezávislost soudu jako instituce. Překvapuje mne proto, že se v souvislosti se zásahy do platů soudců nemluví také o změně uspořádání správy soudů u nás. Věci veřejné prosadily do programového prohlášení vlády závazek vypracovat analýzu efektivity organizace soudnictví a prověřit možné zavedení soudcovských rad jako orgánů soudcovské samosprávy. Soudcovské rady jsou, jak jsem na politických jednáních vycítila, věc nadmíru nepohodlná. O to víc stoupl můj zájem o ně. V České republice veškeré podmínky pro fungování soudnictví vytváří exekutiva a zákonodárná moc. Správu soudů má na starosti ministerstvo spravedlnosti. Ministři v tomto resortu ale mají průměrnou „životnost“ 16 měsíců, a to není zrovna ideální záruka kontinuity.
Existuje i jiný systém, který začal velmi dobře fungovat v roce 1999 v Nizozemsku (kromě mnoha jiných zemí) a který více respektuje požadavek oddělenosti moci soudní od moci výkonné a moci zákonodárné. Systém soudních rad v různých podobách je trendem ve většině evropských zemí.
Netvrdím, že má v našem soudnictví okamžitě nastat velký třesk. Současný systém ale podle mého názoru nefunguje. Proč tedy alespoň neotevřít intenzivní diskusi o alternativách?
O autorovi| Karolína Peake (VV), předsedkyně Ústavněprávního výboru PS PČR