Dvěma Oscary a úctyhodnou řadou dalších cen ověnčené drama Precious přichází i do tuzemských kin. Své pověsti drsného a silného dramatu nakonec dostává.
Precious je jedním z těch malých filmů, které šňůra festivalových trofejí a hlavně tichá pošta osobních doporučení diváků vynesla do všeobecného povědomí, ke komerčnímu úspěchu a někdy až k Oscarům. Tahle cesta často začíná na americké přehlídce nezávislé kinematografie Sundance. Snímky, které tam získávají největší sympatie publika, lze označit všezahrnujícím slovem „lidské“ -v dobrém i špatném smyslu.
První význam naplňují malé klenoty jako Pán velryb, Malá Miss Sunshine či Maria milostiplná, vystavěné na „člověčenství“ neokázalém a věcném. Do druhé polohy spadají filmy typu Once nebo Juno, jež si nesou srdíčko okatě skromně na dlani a stejně tak okatě jdou po srdíčku i divákovi.
Není proto divu, že má jeden tendenci přistupovat k Precious obezřetně. Tím spíš, že ve středu tohohle filmu stojí postava s tak krutým osudem, až se člověk předem zapře patami proti citovému vydírání. Druhý film Leeho Danielse však tohle sundanceovské dělení nakonec úplně míjí: lidství v něm rezonuje s tragikou antických či faulknerovských rozměrů.
Titulní postava těžko mohla mít horší vrženost do života. Precious je šestnáctiletá obézní černoška z Harlemu, jež neumí číst ani psát, s vlastním otcem čeká druhé dítě (první je postižené), matka ji zneužívá a psychicky i fyzicky týrá...
Lze takový scenáristický konstrukt vůbec přijmout a cítit k němu nějaké emoce? Zprvu to jde těžko - tím spíš, že věčně podmračená Precious je nesympatická, nepříjemná, nepřístupná. Ale kdo by se jí taky divil, když se od malička musí bránit celému světu?
Lítost není namístě Danielsův snímek od nás nicméně nechce, abychom dívku litovali. Nelituje se totiž ani ona: není nijak zvlášť nespokojená, necítí se jako oběť, protože jiný život nezná. Režisér divákům v jejím osudu nemáchá čumák, naopak nám i Precious samotné nabízí odlehčení prostřednictvím uvolněné hudby a vizí, v nichž si dívka - jako každý dospívající - představuje sebe samu coby všemi obletovanou hvězdu. Situace se začne lámat poté, co nastoupí do edukačního programu, aby se zbavila negramotnosti. Postupně nazře, v jak obludných podmínkách žila, a emancipuje se.
Zatímco učitelka Blu, která s andělskou trpělivostí kultivuje třídu rozjívených puberťaček, je jako vyřezaná z červené knihovny, Preciousina matka patří k nejpůsobivějším postavám současného filmu. Tohle monstrum, ztělesněné Oscarem po právu oceněnou herečkou Mo’Nique, děsí víc než sedm Godzill pohromadě. Výtečná je i debutantka Gabourey Sidibe coby Precious. Třetí herecký vrchol je ten nejnečekanější: popová diva Mariah Carey se v roli nenalíčené stárnoucí sociální pracovnice ukazuje snad poprvé jako výborná herečka.
Daniels natáčí dokumentaristickým stylem a využívá omlácené prostředí newyorského Harlemu. Zasazení děje do roku 1987 faktický význam nemá, snad jen v tom, že tehdejší životní podmínky tam byly o poznání horší než dnes.
Během filmu se divák může zobrazované životní mizerii vědomě i nevědomě bránit: někdy jí je skutečně až moc. Precious však skončí dlouhou, drásavou a vrcholnou konfrontační scénou, po níž se plně odhalí nenápadná struktura snímku a věci dostanou další rozměry a souvislosti. Adaptace románu spisovatelky Sapphire je totiž daleko faulknerovštější než převody románů Cormaca McCarthyho, s nímž bývá tohle adjektivum spojováno.
Precious stojí na archetypálním motivu viny předávané z generace na generaci, a to se starozákonní symbolikou mateřským mlékem. Pracuje se tu s proudem vědomí, ale i s velkým nepřerušovaným monologickým výstupem. Postavy jsou zcela definovány svým prostředím. A katarze nevyrůstá z vyústění, ale z celku díla - z vypjatého zápasu jedince o lidství vlastní i jako takové. Pro to všechno je Precious něčím jiným než běžné jednohubky ze Sundance, se kterými je vlastně nefér tenhle film srovnávat. A pro to všechno ve vědomí pracuje ještě dlouho po skončení.
Precious
USA 2009 Režie: Lee Daniels Hrají: Gabourey Sidibe, Mo’Nique, Paula Patton, Mariah Carey, Lenny Kravitz a další Premiéra: 27. 5. 2010
