Přesná datace tetování je podle autora výstavy Martina Rychlíka nemožná. Nepřímých důkazů jeho dlouhé historie je však řada, jde například o archeologické nálezy potečkovaných sošek, skalní umění v Africe. Prvním přímým dokladem je však až slavná mumie Ötziho z Alp, jež je stará 5300 let a na jejímž těle je několik skupin tetovaných čar. „Dřívější techniky byly mnohem více bolestivé. Šlo vlastně o iniciační obřad a počítalo se s tím, že někteří jedinci onemocní nebo zemřou,“ řekl Rychlík. Zdobení těla mělo přitom svůj význam. Podle něj šlo poznat například postavení člověka či jeho pohlaví, vdanou ženu, věkovou skupinu, trestané jedince nebo hrdiny. Unikátní je vytetování knírů u žen Ainu z japonských ostrovů.
V současnosti má ovšem zdobení těla většinou zcela jiný význam. Podle Rychlíka lze pozorovat dva trendy. Jednak ten povrchní, kdy mladí lidé hledají útěk z nudy, zážitek, chtějí zvýšit svou důležitost. Jsou ale i lidé, jimž se takzvané kérky staly cestou k poznání sebe sama, rituálem, názorem, životním stylem. „Vím o člověku, který po obrně niterně vnímal jednu část svého těla jako slabší, a proto ji doplnil o vhodný ornament. Dnes je spokojenější, celistvější,“ řekl.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
