Přesně před dvěma lety začalo ministerstvo životního prostředí s procesem vyhlašování národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Asi 450 hektarů rozlehlý zlomek Moravské Amazonie měl být první vlaštovkou naznačující změnu v ochraně území.
Další rezervace a přírodní památky, celkem sedmnáct, mají následovat, až pokryjí většinu vzácného území kolem soutoku Moravy a Dyje.
Teď se ale ochrana unikátního koutku přírody komplikuje. Proti vyhlášení rezervace se postavily Lesy České republiky i vedení Lanžhota.
„Považujeme za sporný navrhovaný rozsah národní přírodní rezervace coby maloplošného zvláště chráněného území,“ řekla mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Podle ní se největší chráněné území ve stejné kategorii v Česku rozkládá na 600 hektarech. Ale v případě Lanžhotských pralesů a na ně navazující národní přírodní památky Soutok, která má být vyhlášena napřesrok, jde o téměř sedminásobek. „A to tedy rozhodně malá plocha není, takže kategorie neodpovídá,“ podotkla mluvčí.
Lesníkům chybí i průkazné stanovisko ministerstva, že vyhlášení rezervace povede ke zlepšení stavu oblasti, a ne naopak.
„Současný stav je totiž výsledkem dlouhodobého lesnického hospodaření. Vzhledem k tomu, že jsme s Agenturou ochrany přírody a krajiny uzavřeli dohodu o hospodářském postupu, vnímáme záměr vyhlášení národní přírodní rezervace jako nadbytečný,“ okomentovala Jouklová, proč státní podnik podal proti záměru ministerstva takzvaný rozklad.
Lanžhot: ministerstvo málo komunikuje
Stejně zareagoval i Lanžhot. Podle starosty Ladislava Straky (nez.) patří město mezi zastánce ochrany přírody.
„Ovšem jsme pro její reálný a funkční model. Naším nesouhlasem jsme chtěli pouze zabránit polovičatému náhradnímu řešení způsobu ochrany přírody a krajiny v lokalitě na soutoku Moravy a Dyje, jak je nám předkládáno ministerstvem. Návrh neřeší ochranu přírody a problematiku našeho lužního lesa komplexně,“ uvedl s tím, že se v Lanžhotě domnívají, že stávající plán je v rozporu s právními předpisy.
Navíc řešit tak rozsáhlé území formou maloplošných zvláště chráněných území je podle starosty téměř protimluv. V Lanžhotě mají problém i s tím, jak málo ministerstvo s místními lidmi komunikuje.
„V návrzích na vyhlášení rezervace i národní přírodní památky postrádáme zdůvodnění, vysvětlení dopadů pro lidi i samosprávu. A jelikož se neřešila široká diskuse či forma osvěty odpovídající závažnosti situace, objevují se u lidí často až rozporuplné reakce. Od odmítání jakéhokoliv vyhlašování, které chápou jako další omezení, až po petiční akce za záchranu Moravské Amazonie,“ poznamenal Straka.
Dodal, že místní obyvatelé považují lesy na Soutoku za něco, co je jim blízké. Díky historické zkušenosti proto jakékoliv regulace vnímají negativně.
Odklad na více než rok
Jisté tedy je, že celý proces nových chráněných území se minimálně významně zpozdí. Nejbližší možný termín vyhlášení rezervace je nyní na konci roku 2022.
„V současné době se řeší správní řízení o vypořádání obdržených námitek. Poté území geodeticky zaměříme a následně standardně postoupíme návrh vyhlášky k posouzení Legislativní radě vlády,“ nastínila postup mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Česko by přitom mělo spěchat. Když vstupovalo do Evropské unie, zavázalo se, že pro Moravskou Amazonii zajistí řádnou ochranu. Lhůta uběhla už v roce 2014. A z Bruselu zazněla kritika, že se stát o ochranu unikátní přírody dostatečně nestará. Právě proto spustilo ministerstvo životního prostředí proces vyhlášení maloplošných rezervací.
CHKO ještě není zcela ze hry
Nicméně nejlépe by území ochránilo zřízení chráněné krajinné oblasti, podobně jako je tomu třeba na nedaleké Pálavě. I když totiž vzniknou všechny maloplošné rezervace, zůstane v Moravské Amazonii pod ochranou pouhých 40 procent toho, co by obsáhla chráněná oblast. Ta totiž může sahat od hranic s Hodonínskem až po novomlýnské nádrže.
A také pro ministerstvo je to nejlepší řešení. „Ze zvažovaných kategorií ochrany místní přírody je nejvhodnější variantou vyhlášení chráněné krajinné oblasti,“ potvrdila Pospíšilová. Jenže s tím dlouhodobě nesouhlasí místní samosprávy, Lesy České republiky ani ministerstvo zemědělství.
Aby bylo území alespoň nějak v bezpečí, přistoupili ochránci přírody k tomu, že vyhlásí maloplošná chráněná území. „Nicméně snaha ministerstva životního prostředí o vyhlášení CHKO v této přírodně vzácné oblasti nadále trvá,“ uvedla mluvčí ministerstva.
Území mezi řekami Dyjí a Moravou se často přirovnává k deštným pralesům. Mokřady střídají nivní louky a lužní lesy, říčky, tůně, zaškrcená říční ramena. Jedná se o lokalitu s ohromujícím počtem živočišných i rostlinných druhů a společenstev vázaných na vodu a staré stromy. Ve střední a západní Evropě podobná není.
