PRAHA Rozsáhlá rekonstrukce, která v následujících letech čeká Karlův most, nebude ani první, ani nejvážnější, a podle plánů snad ani nejdelší. Celkem má trvat „jen“ třináct let, což ve srovnání s první opravou v letech 1432 až 1503 téměř směšně krátká doba. Tehdy stavebníci napravovali škody napáchané povodní dlouhých 71 let.
Povodeň se na mostě podepsala také na konci února roku 1784. Tehdy poškodila pět pilířů a strhla s sebou do proudu vojenskou strážnici. Zřejmě největší zkázu způsobila na Karlově mostě velká voda v předminulém století.
Začátkem září roku 1890 totiž rozbouřená Vltava utrhla vory naložené dřívím a valící se klády protrhly na mostě tři pilíře. Přes vážnost poškození se podařilo most opravit už za dva roky. Pro lepší průtok vody se uvažovalo o tom, že místo tří zřícených mostních oblouků se vystaví jen dva nové, Nakonec se ale rozhodlo, že se zachová původní podoba mostu.
Generální rekonstrukce se památka dočkala ve druhé polovině dvacátého století. Stavbaři v letech 1965 až 1976 vyměnili po celém mostě narušené kvádry a konstrukci výrazně zpevnili, když do ní vložili železobetonové desky a soustavu kotev a táhel. Po této opravě byla z mostu natrvalo vyřazena doprava.
Na stavu mostu se v 17. století podepsalo také obléhání švédskými vojsky, během něhož se zničily především sochy a Staroměstská mostecká věž.
