Sobota 29. června 2024, svátek má Petr, Pavel
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Můj otec nebyl žádný Usáma bin Ládin

Česko

Syn zavražděného čečenského prezidenta se „nepotatil“.

Anzor Maschadov se už téměř nezajímá o politiku, neběhá po horách s kalašnikovem a nevede partyzánský oddíl do dalšího útoku proti „ruskému agresorovi“.

Syn prezidenta Čečenské republiky Aslana Maschadova, který byl zabit v roce 2005, žije s rodinou v Norsku, ale nijak zvlášť se neskrývá. Je to prostě Čečenec, který nepřestal veřejně vystupovat ani poté, co jemu i rodině vyhrožovali smrtí. V tom je po otci. Ani do Prahy nepřijel na výlet, ale na výzvu senátora Jaromíra Štětiny, který tak chce přitáhnout pozornost k případu Timura Borchašviliho, vyhoštěného z ČR.

* LN Znáte Timura? Myslíte si, že by mu v Gruzii něco hrozilo?

Setkal jsem se s ním v Gruzii, když jsme tam byli s otcem na pozvání tehdejšího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Česko by mu mělo rozhodně pomoci, protože jinak je možné, že ho vrátíte a jeho zavraždí. To bude pozdě přemýšlet.

* LN Je to běžné i v ostatních zemích EU, že čečenské uprchlíky odmítají?

V poslední době ano. Evropané dvakrát poslali komisi do Čečenska, tam jim ukázali pár ulic, akvapark, bedlivě je ochraňovali, a tak není divu, že závěr byl: v Čečensku je klid. To je ale klid, když zabíjejí lidi, kteří nesouhlasí s politikou Kremlu na severním Kavkaze?

* LN Možná se Evropa snaží dělat rozdíl mezi uprchlíkem-civilistou a uprchlíkem-vojákem, který bojoval v armádě vašeho otce...

Můj otec nebyl žádný Usáma bin Ládin. Dodnes Rusko nepředložilo jediný důkaz toho, že by se otec podílel byť na jediném teroristickém činu. Proto ani nikdo nemá právo nazývat ho teroristou. Vždyť to nikdy žádný soud neprokázal. Evropské země nemají důvod odmítat pobyt bývalým čečenským vojákům.

* LN Jak jste se s tím vypořádal vy ?

Když jsme celá rodina odešli do Ázerbájdžánu, Rusko nám vyhrožovalo. Pokusili se unést mého syna. Musel jsem hledat zemi, která mou rodinu ochrání. Jsem vděčný Norsku, že tady můžeme žít.

* LN V opatrnosti českých orgánů je ale i kus racionální obavy, aby se k nám neuchylovali lidé, kteří unášeli novináře, děti používali jako rukojmí...

Chcete, abych vám teď vyjmenoval jména těch, kteří mají na svědomí vámi uvedené zločiny? Ta jména jsou přece známá. A právě tím se státní orgány evropských zemí mají zabývat - vyhledávat zločince. Ale to je něco jiného... I já jsem se účastnil bojů a nelituji. Jenže Evropa zapomíná, že deklarace lidských práv platí pro všechny. To by občané evropských zemí měli na svých vládách požadovat - aby se k uprchlíkům chovaly tak, jak se to praví v dohodách. A ne aby se snažily podlézat Rusku.

* LN Prohlašujete, že se za smrt svého otce nebudete mstít. Krevní msta je ale na Kavkaze otázkou cti. Také jste řekl, že zvolíte „jiný způsob“. Můžete naznačit, jaký?

Nebudu se mstít se zbraní v ruce. Budu ale dál říkat pravdu o tom, co se v Čečensku stalo. Jsou i jiné metody. Jakou zvolím, ukáže ještě čas.

* LN Už jste se mohl důstojně rozloučit se svým otcem? Vydalo vám Rusko jeho tělo?

Ne. Rusové si vymysleli ten nelidský zákon a věří, že když nebudou vydávat příbuzným těla zabitých bojovníků, tak odpor proti Rusku opadne. (Jde o zákon zakazující vydávat rodinám těla teroristů a umožňující je pohřbít tajně na neznámém místě, pozn. red.). Rusko si dovolilo dotknout se pro nás toho nejsvětějšího. Ať je soudí Nejvyšší.

Pohnutá historie rodiny Syn Maschadova teď žije v Norsku

Sovětský plukovník Aslan Maschadov (na snímku) se po rozpadu SSSR v roce 1994 přidal na stranu čečenského odporu proti ruské invazi a ujal se velení generálního štábu. Jeho tehdy čtyřiadvacetiletý syn Anzor se

střídavě staral o rodinu a odvážel ji dál od fronty a vracel se za otcem bojovat. V roce 1997 byl Aslan Maschadov zvolen v prezidentských volbách čečenským prezidentem -potvrzeným i misí OBSE. Dosáhl odchodu ruské armády, ale poválečné Čečensko nepozvedl. V roce 1999 začala válka znovu a tu už nevyhrál, byl zavražděn při operaci ruských tajných služeb v Čečensku 8. 3. 2005. Několik jeho příbuzných bylo zavražděno či zmizeli. Děti dostal do bezpečí dřív, než je našly ruské tajné služby. Anzor s rodinou žil nejprve v Ázerbájdžánu, potom ho přijalo Norsko.

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnice LN

Získejte spousty produktů ZDARMA, sledujte instagram @emimino.cz
Získejte spousty produktů ZDARMA, sledujte instagram @emimino.cz

Pravidelné soutěže najdete také na našich sociálních sítích, především instagramu a facebooku.