LN nyní získaly informaci, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v uplynulých dnech požádal, aby okolnosti případu prozkoumala Bezpečnostní informační služba (BIS). Potvrdily to tři na sobě nezávislé zdroje. „Chtěl to po BIS, ale výstupy ještě neobdržel,“ řekl LN pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj z bezpečnostní branže.
Projekt zarezonoval českými médii hned z několika důvodů. Liglass Trading sídlí v pobořeném areálu nedaleko Železného Brodu. Není jasné, jak chce obří zakázku financovat. Poslední veřejně dostupný fakt o firmě hovoří o milionové ztrátě a stotisícových ziscích. Přesto získala dobrozdání hned dvou českých úřadů. Oficiálně však skutečnost, že se nyní o Liglass a zakázku zajímají zpravodajci, nikdo komentovat nechce. „Nesmíme ani naznačovat,“ reagoval na dotazy mluvčí BIS Ladislav Šticha. Podobné bylo i vyjádření Zaorálkovy mluvčí. „Nebudeme to komentovat,“ napsala Michaela Lagronová.
Civilní kontrarozvědku mohou úkolovat pouze vláda a prezident. To jsou také adresáti zpráv, které tajná služba připraví.
„Liglass je česká firma. Tudíž se ministr může zajímat, kdo za ní stojí, co je to za lidi a jak přišli k penězům. Předpokládám, že BIS v době, kdy se o kauze začínalo mluvit, tuto firmu neznala,“ nastínil LN Karel Randák, penzionovaný generál a bývalý šéf civilní rozvědky.
Jaké nástroje mohou tajné služby využít? Paleta je široká. „Možností je nasadit bezpečnostní agenturu, operativní techniku a vyčlenit lidi, kteří se případu budou věnovat,“ popsal Randák, který byl ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) v letech 2004 až 2006.
O Liglassu se začalo intenzivně hovořit až v souvislosti s dopisem hradního kancléře, jenž se přimlouval u Kyrgyzů, aniž by prý společnost blíže znal.
Není rovněž vyloučené, že se o projekt v Kyrgyzstánu zajímá kromě BIS i Úřad pro zahraniční styky a informace.
