SAMIZDAT
V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka se konala tradiční beseda s redaktory Rudého práva. Přišlo na ni asi 300 lidí. Za besední stůl usedlo deset redaktorů a jedna redaktorka stranického listu. Redaktor Jaroslav Kojzar a Marie Boudová se omluvili, a tak ze slavného autorského kolektivu věnujícího se nezávislým iniciativám byl přítomen pouze Jiří Janouškovec, který byl představen jako Janoušek a střídavě během debaty svými kolegy oslovován jako Janouškovec i Janoušek. Na otázky, posílané na lístcích anonymně, odpovídali bojovně především Z. Porybný, který besedu vedl, a redaktoři M. Jelínek, K. Douděra, J. Holý a M. Podzimek.
Tón besedy hned z počátku určil Karel Douděra odpovědí na otázku týkající se stalinismu a procesů v padesátých letech. Řekl, že všechno je třeba vidět v souvislostech. Procesy v té době neprobíhaly jen v SSSR a u nás, ale i v USA. Nevznikly v Československu, ale byly k nám zataženy sovětskými poradci. Nelze z toho obviňovat naši stranu a dnešní vedení. Na dotaz z pléna „a co procesy dnešní?“ K. Douděra odpověděl: „Helejte, jestli je někdo obviněn za to, za výtržnost, víte (smích a bouřlivý potlesk), protože takovýchhle procesů, já jsem jich za první republiky zažil dost a taky jsem byl zavřen (smích a napomenutí pléna Z. Porybným).“ K. Douděra pokračoval vyprávěním o duchcovské stávce, kde byli zastřeleni čtyři havíři, a o mostecké stávce roku 1932, které zakončil větou: „Je třeba vidět, že ta masarykovská republika, který se tak mnozí dovolávají, byla daleko brutálnější nežli náš dnešní režim.“ Na smích a potlesk publika reagoval z třetí řady muž ve šlích: „Nechte si ty provokativní otázky.“ Atmosféra zhoustla a přítomní civilisté se nervózně rozhlíželi.
Následovala řada dotazů: proč RP nezveřejnilo provolání Několik vět, proč vede pomlouvačnou kampaň proti signatářům, jak je to se zákazy činnosti umělců, kteří Několik vět podepsali. Na to Jiří Janouškovec (Janoušek?) odpověděl, že RP Několik vět nedostalo, a proto je nemohlo otisknout, žádnou kampaň proti signatářům nevede a J. Holý dodal, že o žádných zákazech neví a údajné seznamy umělců, o kterých se mluví, neexistují. Redakce RP se řídí instrukcí ÚV a píše o signatářích podle toho, jak pracují, a ne podle toho, jestli podepsali.
Mnoho dalších otázek zůstalo bez odpovědi, včetně otázky týkající se Lidových novin. Redaktoři slíbili, že se k nim vrátí na stránkách listu.
O autorovi| Jan Dobrovský, Vladimír Mlynář, Lidové noviny
