PRAHA Zažil sezonu snů. Před měsícem získal cyklokrosař Zdeněk Štybar (22) stříbro na mistrovství světa v Trevisu, ve světovém žebříčku mu patří pátá příčka, v ceněném seriálu Superprestige skončil čtvrtý a ve Světovém poháru vyhrál úvodní závod sezony.
To vše se členovi belgické stáje Fidea podařilo v konkurenci nejlepších jezdců světa. Nyní se svěřenec trenéra Vojtěcha Červínka objevil na pár dní v Česku a spolu s belgickou přítelkyní Ine už mají v hlavě dovolenou, kterou prožijí v Alpách.
„V neděli bych už chtěl odjet, vypnout hlavu a pořádně začít odpočívat. Plánujeme se podívat do Lugana, kde jsem před lety s velkou cyklistikou začínal, pak se přesuneme do Francie na lyže a za mým stájovým bossem Hansem van Kasterenem. Potom se přesuneme do Itálie k Lago di Garda a nakonec do Dolomit. Všechno by mělo proběhnout v klidu, dobře jíst a pít. Prostě si chceme volno užít...,“ plánuje rodák z Plané a dvojnásobný mistr světa do 23 let.
* LN Kdo se těší víc, vy, nebo Ine?
Ona si to zaslouží vrchovatě, protože se o mě v Essenu celou sezonu vzorně stará. Nebýt jí, tak by byl pro mě pobyt v Belgii o moc složitější. Je to zasloužená dovolená i pro ni.
* LN Nebude vám na dovolené kolo chybět?
Před týdnem jsem veškerý cyklistický materiál musel vrátit stáji, ale teď bych měl nějaké kolo nafasovat. Po sezoně jsem toho měl dost, ale na druhou stranu se už začínám těšit, až po dovolené zase vyrazím na trénink.
* LN Co si můžete v krátkém volnu dopřát proti strohému jídelníčku během sezony?
Teď si to fakt užívám. Hned druhý den po posledním závodě jsem si zašel na hromadu hranolků. Dal jsem si k nim největší porci majonézy a zapil jsem to pivem. Vím, že co si teď nedopřeju, už celý rok neochutnám. Doma ve Stříbře mamka nestíhá péct řízky, proběhlo vepřovém koleno, včera jsem byl v KFC a taky v McDonaldu.
* LN Nepřemíchalo stříbro z Trevisa nějak hierarchii mezi vašimi belgickými stájovými kolegy?
V žebříčku jsme skončili na třetím až šestém místě. Jsme hodně vyrovnaní a i z toho vyplývá, že tým funguje na bázi superkamarádství. Jestli jeden vyhraje, tak si pogratulujeme. Na nic si nehrajeme, jde nám o dobré jméno týmu.
* LN Žijete a závodíte v Belgii, ale váš osobní trenér Vojtěch Ervínek je většinou v Čechách. Jak taková spolupráce na dálku probíhá?
Všechno s Vojtou řešíme telefonem nebo přes internet. Denně spolu komunikujeme třeba devadesát minut. Řešíme pocity ze závodů, všechno, co se děje v týmu. Zabírá to spoustu času, ale spolupráce nám zatím vychází. Funguje to a přináší to ovoce. Musím mu poděkovat, protože nebýt toho, že se mě v patnácti ujal, možná bych teď na kole neseděl.
* LN Neláká vás změnit disciplínu a dostat se třeba olympijské hry, kde cyklokros chybí?
Olympiáda je snem všech sportovců a jednou bych ji taky rád zažil. Jenže silnice a cyklokros nebo horská kola a cyklokros dohromady moc nejdou. Můžu se ale na olympiádě jednou ukázat v BMX, s nímž jsem s cyklistikou začínal, nebo v nějaké jiné disciplíně, ale na rozhodování mám myslím čas ještě tak osm let. V této chvíli se věnuju cyklokrosu a budu v tom zatím pokračovat.
* LN Reagoval byste třeba na nějakou zajímavou nabídku?
To by musel přijít někdo od stáje kategorie ProTour a říct, tady máš takovou a takovou nabídku. Do nižšího týmu bych nešel, protože se tam nevydělá tolik jako v cyklokrosu. Zatím o tom ale moc nepřemýšlím, třeba i z toho důvodu, v jaké atmosféře se teď silniční cyklistika nachází. To odebírá motivaci. Cyklokros je pro mě ideální.
* LN Za dva roky se v Táboře pojede cyklokrosové mistrovství světa. Neporadíte organizátorům, co by vám na nové trati vyhovovalo, abyste pro Česko získal vysněnou zlatou medaili?
Tábor je pro mě priorita všech priorit. Věřím, že tam český jezdec získá zlato, a je jedno, jestli to budu já, nebo někdo jiný. Na trati se dá samozřejmě vymyslet několik prkotin, které mohou v rozhodujícím okamžiku rozhodnout.
