Státními dotacemi vysokých škol, ale také třeba poplatky za studium a půjčkami na něj se bude zabývat Bílá kniha terciárního vzdělávání, kterou připravuje ministerstvo školství.
Odborná, veřejná i politická diskuse ke stavu českého vysokého školství a jeho možnostem uspět ve světové konkurenci se vede již řadu let. Výrazně nový směr získala díky loňské zprávě o stavu našich vysokých škol, kterou připravili experti Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Poměrně přesně v ní pojmenovali hlavní problémy, před nimiž stojí naše vysoké školy, a doporučili reformní kroky. Ministerstvo školství nyní pracuje na takzvané Bílé knize terciárního vzdělávání, která by měla na základě doporučení OECD i vlastních analýz navrhnout konzistentní reformu českého vysokého školství.
Oddělit zrno od plev V prvé řadě by mělo dojít ke změnám v samotné struktuře našeho vysokého školství. Celý systém se musí vnitřně mnohem více diferencovat podle toho, jaké hlavní cíle budou jednotlivé vysoké školy sledovat.
Zatím jsou si z toho hlediska vlastně všechny rovny, což snižuje efektivitu vkládaných prostředků. Proto by kromě převážně profesně zaměřených škol „bakalářských studií“ měly postupně vzniknout typické „výzkumné univerzity“, které se soustředí zejména na špičkový výzkum a doktorská studia.
Výrazně se musí změnit i systém financování tak, aby vysoké školy dostaly na jedné straně větší jistotu v tom, s jakými prostředky mohou dlouhodobě počítat, na druhé straně však musejí být v mnohem větší míře než dnes ekonomicky zainteresovány na tom, jak kvalitní vzdělání poskytují a jak si vedou ve výzkumu a vývoji. Vynikající a dynamické školy prostě musejí mít výrazně vyšší rozpočty než školy průměrné.
Bílá kniha se nebude vyhýbat ani spoluúčasti studentů, kterou nám v souladu s celosvětovým trendem rovněž doporučuje OECD.
Pokračování na straně II
Na poplatky budou půjčky s nízkými úroky
Dokončení ze strany I
Počítáme s tím, že v budoucnu by mělo být zavedeno tzv. odložené školné, splácené kontingenčním způsobem až po absolvování vysoké školy a dosažení průměrného příjmu.
Půjčky pro vysokoškoláky K zásadním změnám musí dojít i ve financování studentů. Je nejvyšší čas zavést státem garantované nízkoúročené půjčky na krytí nákladů spojených se studiem, spoření na vzdělání a efektivnější systém sociálních stipendií.
S ohledem na to, že délka studia se prodlužuje, musíme co nejdříve „prolomit“ nynější zákonem stanovenou hranici 26 let pro poskytování výhod studentů.
Podmínkou ovšem musejí být přísně stanovené podmínky, které budou bránit zneužívání těchto výhod. Řada vysokých škol má dnes vyšší rozpočty než středně velké podniky, čemuž je třeba přizpůsobit i správu těchto prostředků. Z tohoto důvodu bude nezbytné lépe a efektivněji nastavit vztahy mezi managementem škol (rektoři, děkani), jejich správními radami (vnější kontrola) a samosprávou (senáty). Zásadní kroky je třeba učinit v podpoře propojení vysokých škol se základním i aplikovaným výzkumem a ve spolupráci vysokých škol s podniky a regiony. Průměrné školy si pohorší O tom, že Bílá kniha připravuje poměrně závažné změny, svědčí již první reakce na výchozí teze. Jako u každé hlubší reformy, lze již nyní rozpoznat reakce těch, kteří v navrhovaných změnách vidí velkou šanci, od reakcí, ze kterých lze vyčíst (oprávněné) obavy, že průměrnosti se tak dobře jako v minulosti dařit nebude.
Celý projekt je teprve v půli cesty a veřejná diskuse teprve začíná. Lze si jen přát, aby dopadla dobře a po letech dohadů konečně došlo na kroky, které zcela jistě prospějí jak vysokým školám a jejich současným i budoucím studentům, tak konkurenceschopnosti české ekonomiky, která se zatím o naše vysoké školství příliš opírat nemohla.
***
Je nejvyšší čas zavést státem garantované nízkoúročené půjčky na krytí nákladů spojených se studiem na vysoké škole
O autorovi| PETR MATĚJŮ, Autor je ředitelem analyticko-koncepčního odboru MŠMT a vedoucím projektu Bílá kniha terciárního vzdělávání
