PODOLÍ Děti na skautském táboře ve středočeském Podolí u Sedlčan se oproti jiným táborníkům naučily něco navíc. Na louce mezi teepee si vyzkoušely, jak zachránit život při srdeční zástavě.
Skupina kluků v holínkách a sportovním oblečení se střídá u figuríny, takzvané Anduly. Učí se na ní nepřímou masáž srdce. Některým z nich je jen sedm let. „Dobře si klekni, napni ruce,“ radí záchranář Pavel Konůpek.
Jeho návštěva v Podolí je součástí akce Road tour - Minuty pro život na dětských táborech. Celkem při ní dostane minikurz oživování 300 dětí na sedmi táborech ve středních Čechách.
Figurína vcelku věrně simuluje odpor, který při masáži klade hrudník dospělého člověka. A jednoduchý ukazatel na Andule potvrzuje, že to klukům jde vážně dobře. Však také Konůpek skupinu vlčat, jak se nejmladším skautům říká, chválí. „Vědí, že mají v první řadě zavolat pomoc, znají správná telefonní čísla. Umí si i představit, jak vypadá člověk v bezvědomí,“ vypočítává Konůpek. Podle něj je u mladších dětí nejdůležitější, aby v krizové situaci neztratily hlavu a sehnaly pomoc.
Zato na starší skauty a skautky je o chvíli později Konůpek náročnější. „Musíš masírovat pravidelně, zpomaluješ,“ nabádá je.
Dohromady jeho výukou v Podolí prošlo 54 dětí. „Pro malé je to zajímavá informace. Ti starší sice určitou zdravotnickou přípravou prošli, ale přímo k Andule se nedostali, takže i pro ně to je přínos,“ pochvaluje si vedoucí tábora Dana Oktábcová.
Teorii musí doplnit praxe Jedenáctiletý Kamil Korbelář z Týnce nad Sázavou má po kurzu pocit, že by si v nutném případě uměl poradit. „Není to tak jednoduchý, jak to vypadá,“ říká o oživování Anduly. Nepřímou masáž srdce si Kamil zkoušel poprvé v životě. Celá akce vznikla právě kvůli tomu, aby si děti nepřímou masáž srdce samy, vlastníma rukama zkusily. Jinak se totiž správná technika naučit nedá.
„Málokdo z dětí měl možnost se setkat se záchranáři. Často mají zkušenosti s první pomocí v prvouce nebo v rámci branných dnů ve škole. Učí se víceméně teoreticky,“ říká Věra Rohanová z České společnosti podpory zdraví, která kurzy pořádá.
Záchranáři na táborech děti učí také zacházet s automatizovaným defibrilátorem, který bývá například na sportovních stadionech.
Podstatné je, že se k dětem dostanou aktuální doporučené postupy. Přístup k oživování se totiž časem mírně mění. Lidé, kteří nejsou školení zdravotníci, by už například neměli zkoušet před oživováním nahmatat pulz. K zahájení oživování stačí, když je postižený člověk v úplném bezvědomí a nedýchá. Hledání pulzu by zdržovalo.
Podle odborníků je také obvykle důležitější masáž srdce než dýchání z úst do úst. V oficiálním doporučení zůstává uvedeno, že po 30 stlačeních hrudníku následují dva vdechy z úst do úst. Když ale laik dýchání provádět z nějakého důvodu nechce, stačí bez přestání masírovat srdce. „Nejdůležitější je nebát se a pro člověka se zástavou srdce udělat aspoň něco,“ říká Korbelář.
