SIESTA LN
Alena Zárybnická
Někdo sbírá známky, jiný luxusní limuzíny. Jeden je nejspokojenější u mariáše, druhého lákají osmitisícovky, třetímu stačí procházka na Říp. V letní rubrice Siesta LN se dozvíte, jak tráví volný čas lidé, o nichž se obvykle píše v souvislosti s jejich povoláním.
* LN K počasí a meteorologii jste prý našla cestu díky své životní lásce - létání. Kdy jste začala létat? Jak jste se dostala k létání?
Na letiště mne přivezl můj tatínek ještě v kočárku. Létat jsem začala okamžitě, kdy je to bez výjimky možné, tedy po dosažení patnácti let. Při souhlasu obou rodičů by to sice šlo už v kalendářním roce, kdy člověk dosáhne 15 let, ale maminka tehdy souhlas nepodepsala, a proto „až“ v patnácti. Jsem narozena v prosinci, takže jsem vlastně přišla o celý rok, ale dnes už je to jedno - 22 nebo 23 let, to je fuk.
* LN Na co myslíte, když plachtíte s větroněm? Jsou ty pocity jiné, než když třeba jedete autem nějakou pěknou krajinou?
Neříkám, že země ze země není hezká. Ale chybí ten třetí rozměr. A je vcelku jedno, jestli ho odhalíme, když vylezeme na nějakou horu či kopec anebo ho vnímáme při pohledu z kabiny letadla. Ve větroni se ale přidává ještě několik kouzel navíc: absolutní volnost pohybu hraničící s nespoutaností, soulad, nikoli souboj s přírodou, možnost dopřát si povinnost nemyslet na povinnosti...
* LN Kolik času létání věnujete? Jak se vám daří skloubit váš koníček s prací?
V posledních dvou letech žalostně málo. Ono se to vlastně ani kloubit nedá. Pokud se někdo chce věnovat plachtění tak, aby se například dostal do reprezentace, musí mu podřídit naprosto všechno, včetně práce, musí zapomenout na další koníčky a zábavy, jeho rodinné zázemí musí stoprocentně fungovat atd. To není jednoduché. Doufám, upřímně doufám, že příští sezonu si to vynahradím.
* LN Jaký nejlepší a nejhorší zážitek jste v letadle, ať už jste jej pilotovala sama, nebo někdo jiný, zažila?
Na nejlepší se rádo vzpomíná, na nejhorší se nesmí zapomínat. Z paměti nejde vymazat první sólo, první přelet, dnes vzpomínám ráda i na své dosud poslední závody...Bezkonkurenčně nejkrásnější je ale let, který jsem zažila paradoxně ve svých posledních vyloženě hubených sezonách - věřím, že jsem byla odměněna za své sice zodpovědné, ale velmi bolestné rozhodnutí, věnovat se povinnostem namísto zábavy. Vloni na podzim jsem s trenérem reprezentace létala ve vlnovém proudění v Jeseníkách. Nejlépe počasí vyšlo a vlna fungovala 27. října: celkem to bylo 767 kilometrů za 9 hodin 51 minut, nejvýš jsme byli 6250 m nad mořem. Paráda! A to i přesto, že venku bylo míň než -20 °C.
* LN I když jste říkala, že létání je třeba všechno podřídit, máte čas také na jiné koníčky a záliby?
Mám ráda hory. V zimě, v létě, to je jedno. Sjezdovky, sem tam běžky, skialpy. Nejsem dobrý běžec ani skialpinista, ale těší mne to i navzdory tomu, že i můj syn už je ve všem lepší než já. Na sjezdovkách jsem měla největší ambice, ale i tam už mi nadělí pár vteřin a nevím, jestli se mi podaří aspoň jednou ještě vyhrát. Stejně tak je to na skále. Vyleze to, kde já se po pár pikovteřinách pouštím a padám. Když mne poprvé porazil ve slalomu, řekla jsem mu, že se přesto cítím jako vítěz trenér. Žák předstihl svého učitele.
* LN Podle toho, co vyprávíte, opalovat se na pláži u moře vás asi člověk neuvidí...
Moře, pláž, bazén, to je za trest. A horko k tomu, to radši pořádnou zimu. Mnohem radši relaxuji při práci. Baví mne točit o létání - dokumentíky a reportáže. A zvlášť když se našim daří. Třeba letos, Jana Vepřeková - vicemistryně světa, Míla Cink - juniorský vicemistr světa, Roman Mraček - vicemistr světa, Tomáš Suchánek a Martin Hřivna s Martinem Vnoučkem -bronzové medaile na Mistrovství světa, to je radost a relax zároveň. Raduju se z úspěchů druhých!
* LN Kde jste letos strávila letní dovolenou?
Byla to spíš jarní dovolená - týdenní soustředění v Rieti, na malém horském letišti v Apeninách. Junioři tam trénovali před MS. Ač jsme neměli kliku na počasí, nalétali jsme tam přes 40 hodin v horách. Překrásné a přitom na psychiku hodně náročné létání.
* LN Co je pro vás synonymem vysněné dovolené? Už jste si ji splnila, nebo ji teprve plánujete?
Věřím, že ji mám ještě před sebou. A kdyby ne, není čeho litovat. Přesto, je spousta míst, která bych chtěla projít pěšky, spousta míst, která bych chtěla vidět z výšky. Namátkou - překrásná je prý Concordia - místo v Karakoramu, odkud je vidět nejvíc osmitisícových vrcholů, úžasné je létání v Africe, v Austrálii a také na Novém Zélandu. Tam by se to dalo spojit, hory jsou tam také překrásné. Stále je to o tom třetím rozměru...
***
Něco navíc...
* Jaký nejvyšší vrchol jste v životě zdolala?
Pořád se škrábu! A až tam vylezu, jsou v zásobě další...
* Když se řekne dovolená, vybaví se vám batoh a pohorky, nebo lehátko a slunečník?
Jednoznačně: batoh, pohorky. A taky lyže, letadlo...
* Které dvě věci byste si s sebou vzala na opuštěný středomořský ostrov?
Sirky (jsem praktik) a čokoládu (jsem mlsoun).
* Jaký je váš nejoblíbenější prázdninový dopravní prostředek?
Je mi líto, stále auto...
* Kdy jste jela poprvé na dovolenou sama bez rodičů a kam to bylo?
Už si nevzpomínám přesně -asi na letiště - myslím, že na soustředění do Rakovníka.
Curriculum vitae Alena Zárybnická
* Osmatřicetiletá meteoroložka vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Meteorologie a ochrana prostředí.
* K meteorologii ji přivedla láska k létání, meteorologie ji naopak přivedla do České televize, kde od roku 1997 připravuje a moderuje předpovědi počasí. O dva roky později se v ČT navíc stala spolupracovnicí sportovní redakce, pro kterou natáčí reportáže o létání.
* Moderuje i pořad Sama doma, v loňském roce připravila pro ČT vzdělávací seriál Skoro jasno.
* Její manžel Vít je leteckým inspektorem.
O autorovi| s moderátorkou počasí hovořil Jakub Vavruška
