Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) řešil podle své mluvčí Hany Štěpánkové do dnešní doby pouze tři podněty. „Ani v jednom případě jsme k postihu nesáhli,“ potvrdila LN Štěpánková.
Změkčující návrh, připravený Kocábovým resortem, mění hned několik paragrafů náhubkového zákona. Některé změny zástupci médií vítají, jiné ne.
Asi nejdůležitější novinkou je snížení případného postihu. Dnes hrozí každému, kdo neoprávněně zveřejní jméno oběti trestného činu či uniklý odposlech, až pětimilionová pokuta. Kocáb navrhuje, aby se maximální výše postihu snížila na milion. Oddechnout si v tomto případě mohou ale jen samotní novináři, nikoliv vydavatelé. Snížení pokuty se totiž týká jen fyzických osob. „U právnických osob se jedná o úplně jiné finanční objemy. Výše pokut proto zůstává,“ vysvětluje Kocáb.
Za porušení náhubkového zákona má také i nadále hrozit až osmileté vězení. Trest ale Kocáb nově navrhuje jen pro toho, kdo zákon poruší záměrně, nikoliv jen z nedbalosti.
Novela také výslovně uvádí, že zveřejnit citlivé údaje lze tehdy, kdy si to vyžaduje veřejný zájem, pokud tedy „převažuje nad zájmem na ochranu soukromí dotčené osoby“. Nehledě na fakt, že naléhavost veřejného zájmu bude posuzovat ÚOOÚ či soud, právnička mediální skupiny MAFRA Dagmar Hartmanová s touto změnou souhlasí.
Právničce ale vadí, že novináři budou muset i nadále od obětí trestného činu kvůli zveřejnění jejich totožnosti žádat předběžný písemný souhlas, což je v praxi často nemožné. „Novelu jsme připravovali jako kompromis, který by měl šanci projít vládou. Na písemném souhlasu trvalo vnitro i spravedlnost,“ míní Kocáb. Kocábova novela ovšem navíc zavádí povinnost získat souhlas i od nejbližších příbuzných zemřelých obětí zločinu. „Jde o zpřísnění a novela navíc neřeší hypotetickou situaci, že nikdo takový neexistuje,“ namítá Hartmanová.
Do potíží se kvůli náhubkovému zákonu paradoxně dostal sám Kocáb, když, stejně jako prezidentská kancelář a Vězeňská služba, zveřejnil jméno dívky a jejího otce, kteří byli zraněni při žhářském útoku ve Vítkově. „K porušení zákona nedošlo vzhledem k tomu, že ke zveřejnění byl poskytnut souhlas,“ vysvětlila Štěpánková. Bez trestu se obešel i lapsus ministerstva spravedlnosti, na jehož portále šlo i po 1. dubnu najít jména zneužívaných dětí. Tady ÚOOÚ nesáhlo k trestu kvůli tomu, že zákon „byl účinný dnem vyhlášení a nebyla dána žádná přechodná lhůta“. Do potíží se podle mluvčí úřadu dostala i „jedna z televizí“. Ani tady ale pokuta nepadla, protože televize získala osobní údaje ještě před platností zákona.
***
Změkčující návrh, připravený Kocábovým resortem, mění hned několik paragrafů. Některé změny zástupci médií vítají, jiné ne.
