Nález dokumentů je další kapitolou v tzv. Zilkově aféře, která propukla v roce 1998, když prezident Havel odmítl někdejšího vídeňského starostu vyznamenat. Zatímco dokumenty z českých archivů celkem jednoznačně potvrzují, že se Zilk (1927-2008) v druhé polovině 60. let scházel s důstojníky československé rozvědky, informoval je o všem možném, a dokonce od nich přijímal peníze, torzo rakouského spisu vidí Zilka jako „diskusního partnera“ důstojníků StB, který podporoval reformní proces v Československu a nikdy neučinil nic proti rakouských zájmům.
Zajímavější než obsah dokumentu je jeho grafická úprava. Titulní strana se velmi podobá dokumentům, které v té době vznikaly na československých ministerstvech. Setrvačnost byrokracie je zřejmě nekonečná. Cesty Rakouska a Česka se oddělily v roce 1918. Pak oba státy zažily několik okupací a změn režimu. Padesát let po rozluce však vypadaly formuláře stále stejně jako za c. a k. monarchie, a možná že jsou stejné dodnes. Formulář: jistota stability ve víru globalizace.
Značnou kontinuitu mohou mít nejen úřední lejstra, ale také národní politiky. Alespoň se to domnívá kreslíř rakouského listu Der Standard, který vidí kořeny současného českého postoje vůči EU již v 17. století. V nedávno uveřejněné karikatuře pojednává české dějiny ve čtyřech kapitolách. Na prvním obrázku (Pražská defenestrace 1618) vystrkuje letící postava aristokrata nahý zadek do okna. Na druhém (Národní obrození 1850) vystrkují Palacký a Havlíček zadnici na bustu Františka Josefa s kolíčkem na nose. Na třetím (1968-1989) vystrkuje Václav Havel zadek na bustu sovětského maršála v plynové masce. Konečně na posledním nazvaném Klaus 2009 vidíme českého prezidenta vystrkovat nahé pozadí na evropskou vlajku.
Jakkoli první obrázek s těmi ostatními moc neštymuje - v roce 1618 letěli přece z okna loajální představitelé monarchie -, zbytek je dost výstižný. Český program: ukazovat druhým zadnici.
O autorovi| Petra Zídka, petr.zidek@lidovky.cz
