Jednala zřejmě v afektu, stejně jako v roce 1986, kdy zastřelila svého bratra.
HUNTSVILLE/PRAHA Ve Spojených státech se minulý pátek znovu ozvala střelba na škole. Pouhý týden po menším incidentu na střední škole v alabamském Madisonu z 5. února vraždila střelná zbraň na půdě Alabamské univerzity v Huntsville.
Za střelbou, která si vyžádala tři mrtvé a tři vážně zraněné, ale tentokrát nestál student, nýbrž profesor. Přesněji řečeno profesorka - pětačtyřicetiletá neurobioložka Amy Bishopová. Matka čtyř dětí jednala podle všeho v afektu a povraždila tři své kolegy. Teď jí podle alabamských zákonů hrozí trest smrti.
V osudný den dopoledne Bishopová přednášela, odpoledne se pak zúčastnila schůze katedry. Projednávala se tam mimo jiné i její definitiva (stručně řečeno, zda jí konečně škola přizná stálé místo, pozn. red.) a katedra se usnesla na tom, že ji zatím Bishopové neudělí. Ta tam prý seděla naprosto klidná asi třicet nebo čtyřicet minut, pak najednou vytáhla pistoli ráže 9 milimetrů, kterou si předtím načerno opatřila, a začala kolem sebe střílet.
Minimálně jeden z jejích kolegů se jí snažil duchapřítomně vyrvat zbraň z rukou, řekli později vyšetřovatelé novinářům, ale bez úspěchu. Střelba přestala až v okamžiku, kdy se buď zbraň zasekla, nebo došly náboje. Bishopová utekla z místnosti a cestou ven zahodila zbraň do záchodové mísy na toaletách o patro níž. Její kolegové se mezitím zabarikádovali v místnosti v obavě, že se vrátí. Policii trvalo jen pár minut, než neurobioložku dopadla. Podle vyšetřovatelů už v té době v areálu pobývalo jen minimum studentů, takže naštěstí nehrozilo, že by se afektované profesorce někdo z nich připletl v kritický okamžik do cesty.
Během víkendu zjistili vyšetřovatelé dvě věci, které by tragický příběh mohly vysvětlit. Za prvé, Bishopová nenamířila zbraň proti člověku poprvé. Podle listu The Boston Globe řešila střelbou už před čtyřiadvaceti lety hádku se svým bratrem, kterého smrtelně zranila a který krátce na to svým zraněním podlehl.
Bostonská policie tehdy případ uzavřela, aniž by Amy Bishopovou obvinila. Označila jej za nehodu. To, co udělala v Huntsville, ji teď však povede k tomu, aby její případ znovu otevřela a zkoumala, jestli tehdy vyšetřovatelé něco nepodcenili. Bude ale muset začít od nuly, protože se záhadně ztratily všechny protokoly.
Problém velkého ega Druhé zjištění nasvědčuje tomu, že byla profesorka Bishopová v poslední době pod velkým tlakem. Společně s manželem založila společnost Prodigy Biosystems, která dokázala v ostré konkurenci vybojovat grant. Tím to ale pro ně nekončilo, naopak. Peníze, které získali, stačily jen tak říkajíc na rozjezd. Projekt, se kterým uspěli, je prý velmi nadějný a v budoucnu by mimo jiné mohl revolučním způsobem změnit umělou kultivaci buněčných kultur.
Největší problém ale vězel v jejím egu. Podle výpovědí studentů byla sice „génius“, ale nedokázala nic vysvětlit. Proto si na ni občas stěžovali. Bishopová se s tím evidentně špatně srovnávala. Jedna z jejích kolegyň potvrdila, že se prý nedokázala vyrovnat s realitou. „Měla o sobě hodně vysoké mínění,“ citovala ji agentura AP.
Alabamská univerzita proslula svými vědeckými a inženýrskými programy a často úzce spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).
***
Terčem škola
Od 60. let dodnes Novodobé masakry na akademické půdě ve Spojených státech odstartovala střelba z 1. srpna 1966 na Texaské univerzitě v Austinu. Student Charles Joseph Whitman tam tehdy postřílel 14 lidí a dalších 32 zranil. Další srovnatelný masakr otřásl Spojenými státy 20. dubna 1999. Na střední školu Columbine v Littletonu ve státě Colorado zaútočili dva studenti, kteří zabili dvanáct žáků a dalších 21 lidí zranili. Oba dva následně spáchali sebevraždu. Zdaleka nejhorší masakr se však odehrál 16. dubna 2007 na Virginské polytechnické univerzitě v Blackburgu. Korejec Čo Sung-hu tam postřílel 32 lidí a dalších 25 zranil. I on po svém činu spáchal sebevraždu. Střílení přibývá Střelba se nevyhýbá ani prestižním univerzitám. Loni v květnu se například střílelo na Harvardu. V tamním kampusu byl zastřelen jednadvacetiletý student. Přestože policie po každém incidentu prohlašuje, že zpřísní bezpečnostní opatření na školách, hlavně pak prohlídky, střílení neubývá, spíš naopak. Zatímco v roce 2007 jich bylo pět, o rok později už devět. Jen v letošním roce se už odehrály dva incidenty a oba shodou okolností ve státě Alabama - první 5. února na střední škole v Madisonu, při němž zemřel jeden člověk, a druhý o týden později na Alabamské univerzitě.
