Na akci se každoročně podílí přes 300 dobrovolníků, jsou mezi nimi členové České společnosti ornitologické i skautské oddíly a místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Každý spolupracovník má přidělenou lokalitu – například přehradu, soustavu rybníků nebo úsek řeky. Celkem takto dobrovolníci sledují zhruba 600 lokalit. Sčítání probíhá vždy během jednoho víkendu – jinak by hrozilo, že se hejna ptáků přemístí a budou započítána vícekrát.
Akce se koná v lednu, což se může zdát vůči dobrovolníkům kruté, ale má to své důvody: „Je to v polovině zimy, kdy se ptáci koncentrují na zimovištích ve velkých hejnech. Zatímco v době hnízdění se rozmístí na různá stanoviště, v zimě se stahují k nezamrzlým vodám,“ vysvětluje Petr Musil z Přírodovědecké fakulty UK. Letos během „sčítacího víkendu“ dorazila do Česka obleva, ale na rozmístění ptačích hejn by to nemělo mít vliv – led na rybnících byl tak silný, že nestihl roztát.
Lednový termín souvisí také s tím, proč bylo sčítání v 60. letech zahájeno. Ve Středozemí docházelo k vysušování mokřadů a posledními místy, kde mohli ptáci zimovat, zůstaly delty velkých řek nebo jezera. „Projekt měl za cíl vytipovat právě zimoviště, kde se ptáci shromažďují, a zajistit pro ně mezinárodní ochranu,“ podotýká Petr Musil.
V roce 1971 byla podepsána tzv. Ramsarská úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Mezi kritéria pro jejich ochranu patří například to, že se na nich vyskytuje jedno procento populace určitého druhu vodních ptáků nebo nejméně 20 tisíc jedinců všech druhů. „Už z toho důvodu musíme znát celkový počet populací jednotlivých druhů, abychom mohli určit jednoprocentní hranici,“ říká Petr Musil.
Na našem území je v současné době 12 mokřadů chráněných Ramsarskou úmluvou. Patří mezi ně například lednické či třeboňské rybníky, Poodří nebo krkonošská, šumavská a krušnohorská rašeliniště. „Tyto lokality ovšem nehrají velkou roli během zimování, nýbrž převážně v době hnízdění a tahu,“ upozorňuje ornitolog.
Lokality, které by v zimě hostily celé procento populace určitého druhu nebo 20 tisíc ptáků, v Česku obvykle nenajdeme. „Nejvýznamnější koncentrace u nás vytvářejí husy, ale ty zde začaly zimovat až v posledních desetiletích a jejich výskyt je nepravidelný – závisí na aktuálních klimatických podmínkách. V teplých zimách jich můžeme na Novomlýnských nádržích na jižní Moravě pozorovat desítky tisíc,“ dodává Petr Musil.
