Již 19. května by se totiž případem mělo zabývat kontrolní grémium Spolkového sněmu pro činnost zpravodajských služeb. Zajímat by ho mohly hlavně okolnosti toho, jak se nakládalo s informacemi o síti bývalých československých agentů. Údaje o Prinzovi (krycí jméno měl prý Erwin) i dalších agentech Češi předali podle Focusu Němcům v roce 1999. Prinz však tehdy kvůli podezření ze špionáže vyšetřován nebyl.
Pátrat by se tak mělo zvláště po tom, jakou roli v případu sehrál bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), jehož byl Prinz blízkým spolupracovníkem.
Steinmeier byl totiž ve vládě bývalého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera, který vládl na přelomu tisíciletí, šéfem jeho úřadu. Byl také odpovědný za koordinaci tajných služeb. (Vsoučasnosti je Steinmeier šéfem frakce SPD ve Spolkovém sněmu.) „Podezření, že tehdejší šéf kancléřského úřadu Frank-Walter Steinmeier možná nechal spisy české špionáže o svém příteli Detlefu Prinzovi zmizet, místo aby je předal spolkovému státnímu zastupitelství, se musí bezezbytku vyjasnit,“ uvedl poslanec CSU Stefan Müller.
K případu se vyjádřil i místopředseda frakce FDP ve Spolkovém sněmu Patrick Döring. Zavzpomínal totiž na „nápadně defenzivní jednání červeno-zelené spolkové (Schröderovy, pozn. red.) vlády při osvětlování činnosti východních tajných služeb na Západě,“ řekl Döring. Co časopis v souvislosti s Prinzem vlastně napsal? Focus uvedl, že mediální magnát, který Steinmeiera během jeho ministrování (v letech 2005 až 2009) občas doprovázel na zahraničních cestách, navázal spolupráci s První správou Sboru národní bezpečnosti – československou rozvědkou – v 80. letech. Zajímavý byl prý Prinz hlavně kvůli tomu, že již tehdy se pohyboval v kruhu vlivných sociálních demokratů. Kromě toho se stýkal i s místními americkými diplomaty.
Prinz ale popřel, že pro nějakou tajnou službu pracoval. Podle Focusu nicméně spolupráce trvala až do srpna 1990. Že se s Prinzem znal, potvrdil i bývalý vedoucí rezidentury československé rozvědky v Berlíně Jiří Lejnar, který pod jménem Jiří Dusík na začátku 80. let působil jako tiskový a kulturní atašé československé diplomatické mise v Berlíně. Údajně Prinze, tehdejšího mluvčího odborového hnutí IG Metall, předal jako „slibný kontakt“ svému nástupci v čele rezidentury.
Focus také napsal, že Česká republika předala v roce 1999 blíže neurčené seznamy se jmény českých agentů v roce 1999 kromě Němců i Britům a Američanům.
***
„Podezření, že Steinmeier možná nechal spisy o svém příteli Detlefu Prinzovi zmizet, se musí bezezbytku vyjasnit.“
