Jenomže výsledné číslo trochu zkreslují nová opatření, k nimž na podporu trhu práce sáhla vláda Angely Merkelové.
Bez jejich vlivu by naopak bylo bez práce dalších zhruba 10 tisíc lidí. Počet nezaměstnaných Němců v září klesl třetím měsícem v řadě.
Míra nezaměstnanosti se snížila na 8,2 procenta, zatímco v srpnu činila 8,3 procenta.
Analytik finančního ústavu Postbank Marco Bargel ale pravděpodobnost dalšího poklesu počtu nezaměstnaných vidí dost skepticky. „Pokud se výrazně nezvýší průmyslová výroba, nezaměstnanost prudce vzroste. Rizika, jimž čelí trh práce, stále nebyla odvrácena,“ řekl.
Spolková vláda začala podporovat takzvaný „Kurzarbeit“, tedy práci na kratší úvazek. Program má firmy v Německu především motivovat k tomu, aby v době krize nepropouštěly, ale raději jen zkrátily pracovní dobu.
„Zřetelný trend směrem ke zlepšení se zatím neprojevil,“ řekl k tomu šéf úřadu práce Frank-Jürgen Weise. Hospodářská krize je podle něj na trhu práce stále cítit.
Německá ekonomika začíná vykazovat známky oživení z nejhlubší recese od druhé světové války. Odborníci ale upozorňují, že trh práce je zpožděným indikátorem, takže i když se celkový stav ekonomiky už bude zlepšovat, trh práce ještě nějaký čas bude vykazovat další zhoršení.
Spotřebitelé ale na hrozbu nezaměstnanosti příliš nereagují, což je vidět z vývoje indexu spotřebitelské důvěry, který sestavuje institut GfK. Hodnota indexu je teď nejvýše za posledních 16 měsíců, převážně díky rostoucímu přesvědčení, že největší evropská ekonomika už má to nejhorší za sebou.
Zvyšuje se i důvěra mezi podnikateli, která je nejvyšší za poslední rok. Třetím měsícem v řadě se v červenci zvýšil objem exportu, což je zvlášť důležité, protože Německo má exportně založenou ekonomiku. Nad očekávání vyšší byl i objem zakázek v průmyslu.
