Strašák, visící nad spoustou elitních sportovců, náhle udeřil i na Radka Štěpánka, nejlepšího českého tenistu.
Lékaři vyřčená diagnóza zní zlověstně – únavový syndrom. PRAHA Příznaky chronického únavového syndromu bývají víceméně obdobné. Organismus nezvládá dlouhodobou zátěž a začne se bránit.
Sportovec si připadá jako by bez šťávy, mdlý, utahaný, postrádá náladu a jiskru. Nespí, bolí ho svaly, leckdy prakticky celé tělo. Zkrátka jako by se vrátil z nekonečného flámu.
I taková bývá někdy odvrácená tvář cesty za výhrami, slávou a penězi. Cože se ale vlastně přihodilo tak zčistajasna hrdinovi nesčetných daviscupových bitev Radkovi Štěpánkovi, že musí na čas strčit tenisovou raketu do skříně?
„Radek neměl hodně dlouho pauzu, tělo si už potřebovalo odpočinout,“ povídá docent Pavel Kolář, který Štěpánkův organismus zná velmi podrobně.
„Potíže souvisejí především s Radkovým chronickým přetížením z posledních měsíců. Navíc se v jeho těle před časem objevil EB virus, který zřejmě ve spojitosti s již zmíněnou značnou únavou napomohl k současnému stavu,“ soudí Kolář.
A cože je to onen EB virus?
U sportovců nic až tak neznámého. Jmenuje se virus Epstein-Barrové, který se rozšiřuje kupříkladu líbáním. I proto se mu také občas říká nemoc zamilovaných...
Neexistuje účinný lék Potíž únavového syndromu tkví hlavně v tom, že je nevyzpytatelný a prakticky na něj neexistuje žádný lék.
I proto je Pavel Kolář ve svých odhadech v případě Štěpánka opatrný. „Radek podstoupil v minulých dnech několik vyšetření ve Spojených státech. Předpokládám, že bude muset odpočívat asi tak šest až osm týdnů.“
Právě u Pavla Koláře hledá Štěpánek v těchto hodinách pomoc. Především kvůli němu přiletěl včera ze zámoří do Prahy. „Pavel mě zná nejlíp, takže jsem za ním přijel na vyšetření,“ povídal po příletu pro ČTK. „K Pavlovi mám velkou důvěru, takže bych byl rád, kdyby mě prohlédl a podíval se na výsledky testů, které jsem si přivezl.“
Štěpánkovy potíže však nejsou mezi sportovci rozhodně nijak výjimečné. Hnilička bojoval více než rok Připomeňme si třeba příběh hokejového brankáře Milana Hniličky, který se s únavovým syndromem přetahoval více než rok.
„Spal jsem třeba dvanáct hodin, ale stejně jsem se vzbudil unavený,“ vzpomíná někdejší mistr světa.
„Jeden týden jsem se cítil dobře, druhý o dost hůř. Nechápal jsem, co se se mnou děje...“ Hnilička se po delší pauze k hokeji vrátil, ale do své exkluzivní formy se už nedostal. Po mnohaměsíční pauze zkoušel štěstí ve Spartě, krátce po té ve Slavii, ale odchytal pouze několik zápasů.
Mnohem hůř dopadl třeba německý skokan na lyžích Sven Hannawald. Vychrtlý asketa, který v sezoně 2001/2002 jako dosud jediný muž vyhrál všechny čtyři závody prestižního Turné čtyř můstků.
Nezvládl ničivý tlak médií i veřejnosti, slávu a také hladovění. Když coby národní hrdina opouštěl můstky, mluvilo se v jeho souvislosti o totálním vyhoření organismu. Hannawald už se ze svízelné situace nikdy nevyhrabal a svoji úchvatnou kariéru předčasně ukončil.
Obdobný osud navštívil kupříkladu i rumunskou olympijskou vítězku Gabrielu Szabóovou. Takřka neporazitelná vytrvalkyně přidala k olympijskému zlatu i tři tituly mistryně světa, ale únavový syndrom ji další sportovní sny škrtl. Také ona se s atletikou musela záhy rozloučit. Jedna z nejlepších českých lyžařek Zuzana Kocumová, jíž se předvídala kdysi podobná kariéra jako Kateřině Neumannové, dopadla podobně. Její problém se jmenoval syndrom hyper IgE. Aneb její tělo nezvládalo stresy a větší zátěž. Jakmile se na běžkách zpotila, organismus začal stávkovat.
Právě v nevypočitatelnosti se skrývá zrádnost únavového syndromu. Ne vždy se totiž dá porazit...
***
Sportovci a únavový syndrom
Chronický únavový syndrom je velmi vysilující onemocnění provázené nezvyklou únavou, poruchami spánku a soustředění, depresemi, často přichází po dlouhodobém přetížení organismu. Může se projevovat i teplotami, pálením a škrábáním v hrdle, bolestí hlavy, případně svalů a kloubů. Není to smrtelná nemoc, ale léčení může trvat několik měsíců nebo i roků. Příčiny stále nejsou známy. Léčení Kromě léků a preparátů, které předepíše lékař, je důležité nepřepínat své síly, spát tak často a dlouho, kolik kdo potřebuje. Odpočívat kdykoli, kdy si o to tělo řekne. Také je třeba naučit se správně odhadovat své fyzické a psychické možnosti a přizpůsobovat jim každodenní aktivity. Nejznámější případy z domácího sportu Milan Hnilička Bývalý brankář hokejové reprezentace vynechal kvůli únavovému syndromu polovinu minulé sezony, loni v létě se kvůli tomu dohodl s Libercem na předčasném ukončení smlouvy. O pár měsíců později začal trénovat na Spartě, na přelomu roku odchytal několik zápasů za Slavii.
František Rajtoral Kariéru nadějného fotbalového záložníka přibrzdily v létě roku 2008 problémy s únavovým syndromem, po němž se potýkal s poklesem formy a musel vynechat několik zápasů. Loni v létě přestoupil z Baníku Ostrava do Plzně, kde patří ke stabilním členům základní sestavy.
Jan Šimák Na podzim roku 2003 přestal talentovaný fotbalista kvůli psychickým problémům a únavovému syndromu docházet na tréninky Hannoveru. Po několika měsících neúspěšného léčení byl propuštěn a začal mít potíže s alkoholem a výherními automaty. K fotbalu se vrátil ve Spartě a nakonec se znovu prosadil v německé lize, nyní působí v bundesligovém Mainzu. Radek Štěpánek Nejlepší český tenista současnosti musel nyní kvůli únavovému syndromu nejméně na dva měsíce přerušit kariéru.
Radek Štěpánek: Pavel Kolář mě zná nejlíp, proto jsem za ním přiletěl z USA
Lékař Pavel Kolář: Radkův organismus byl v poslední době chronicky přetížený
