Protože jsou nespokojení se svými platy, odmítali sloužit přesčasy. Uspěli jen částečně. PRAHA Kvůli sporům mezi lékaři karlovarské nemocnice a jejím vedením se dnes málem výrazně omezil tamní provoz. Ještě ve čtvrtek dopoledne byla na stole varianta, že na pěti odděleních nenastoupí lékaři na víkendovou službu. Nemocnice by horko těžko sháněla záskok a o pacienty by se tak možná neměl kdo starat. Na čtyřech odděleních se nakonec vedení nemocnice s lékaři dohodlo na určitých kompenzacích. Na pátém oddělení, na interně, se podařilo víkendový kolaps odvrátit až včera. Vedení tam rozhodlo o zavedení směnného provozu po dvanáctihodinových službách, se kterým ale lékaři nesouhlasí.
Buňka Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů v karlovarské nemocnici žádala zvýšení mezd lékařů o pětinu. Jinak lékaři hrozili, že vypoví dohody o provedení práce, které souběžně se smlouvami uzavírají na přesčasovou práci. Obchází se tak (ne úplně čistě) zákoník práce, který limituje maximální možný počet hodin přesčas. „Pokud je určitý objem práce, je k tomu potřeba buď přijmout odpovídající počet lékařů, nebo množství práce omezit. Rozhodnutí je ovšem na vedení nemocnice a na zřizovateli,“ prohlásil Petr Igaz, předseda tamního odborového klubu.
Jenže vedení nemocnice tvrdilo, že na navýšení mezd prostě není. Už tak hospodaří karlovarská nemocnice se ztrátou.
Proto nakonec přišli místo zvýšení mezd se směnným provozem. „Není to optimální řešení, ale musíme zajistit odpovídající péči o pacienty. Pokud by lékaři odmítli do práce přijít, pak by to bylo porušení pracovně právních vztahů,“ řekl ČTK Zdeněk Horák, generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice, krajské firmy, pod kterou karlovarská nemocnice spadá.
Dlouhodobější řešení se stále ještě hledá, protože směnný provoz lékařům na interně rozhodně nevyhovuje. „Pacient by měl během dne tři lékaře, kteří by se na něm střídali. Otázkou je, jak by se na to díval inspektorát práce,“ vysvětlil Igaz ČTK
Rebelující karlovarští lékaři se svými požadavky neuspěli, přestože je podpořil i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Požadavky lékařů karlovarské nemocnice jsou zcela legitimní a ekonomicky přiměřené,“ prohlásil. Argument, že je na tom karlovarská nemocnice finančně špatně, Kubek neuznal. „Nemocnice, která hodlá prostavět 680 milionů korun za pavilon urgentní medicíny, musí mít 4,5 milionu na zvýšení mezd lékařů,“ myslí si. „Žádný zaměstnanec, tedy ani lékař, nemůže být nucen k přesčasové práci nad limit 150 hodin ročně. Lékaři karlovarské nemocnice pouze využívají své právo garantované zákonem,“ poznamenal Kubek a nabídl protestujícím lékařům právní pomoc.
To, že se o situaci v Karlových Varech zajímají celostátní představitelé lékařů, není náhoda. Nástroje na to, jak dosáhnout zvýšení platů a mezd, si totiž brousí i oni. Odborový klub vyhlásil požadavek pro příští vládu. Pokud nenavýší platové tabulky tak, aby nastupující lékař bral 35 400 hrubého, hrozí odboráři hromadnými výpověďmi lékařů. Teď shání podpisy lékařů, kteří jsou ochotni výpověď dát. Vláda má čas na splnění jejich požadavku do konce roku. Případ lékařů karlovarské nemocnice byl i proto mezi lékaři intenzivně sledovaný.
PROTESTY Karlovarskému odborovému klubu vadilo, že lékaři slouží přesčas víc, než povoluje zákoník práce. Žádali zvýšení mezd lékařů o 20 procent. Jinak hrozili, že k pátku vypovědí dohody o provedení práce, které s nimi uzavírá nemocnice speciálně na přesčasy, které přesahují povolený limit zaměstnance. To, aby se na stejnou práci uzavírala souběžná smlouva, sice zákoník také zakazuje, ale obchází se to. Podle zákoníku práce může každý zaměstnanec udělat maximálně 150 hodin přesčasů za rok. Takový rozsah ale provedou někteří lékaři v nemocnicích za měsíc. Odměny z přesčasů tvoří často víc než polovinu jejich celkového příjmu.
