Když o sobě nějaký úřad někdy uvádí, že má rozpočet okolo 50 milionů korun, a někdy, že přes 100, řekli byste, že se tam peníze utrácejí opravdu s rozmyslem a na naléhavé potřeby? A právě tenhle úřad by měl nyní začít dostávat až půl miliardy ročně. A s tímto nápadem přišla vláda rozpočtové odpovědnosti.
Řeč je o organizaci jménem BESIP. Tento „brand“ je fakticky jen oddělením ministerstva dopravy a jeho misí je mluvit nám do duše, abychom se na silnici chovali bezpečněji. Zpětinásobením rozpočtu zřejmě budeme jezdit pětkrát bezpečněji. Proč ne? BESIP je typickou aktivitou, v níž se státům v posledních desetiletích zalíbilo. Když stát není schopen standardními nástroji (dopravní policie) docílit nějakého cíle (aby lidi jezdili střízliví a bezpečně) nebo není schopen se odhodlat k jednoznačné politice (drogy), uchýlí se k informační a preventivní kampani. Její účinnost je zpravidla neměřitelná, a tudíž je možno ji vydávat za úspěšnou, zvlášť když budí příjemnou kontroverzi, jako třeba Renčovy klipy Nemyslíš, zaplatíš!. Kampaně mají mnoho zastánců a je jasné, kde se berou: jestliže je pravda, že BESIP tvoří jen pět úředníků a čtrnáct krajských koordinátorů, pak většina z těch sta milionů jde na zakázky.
Teď někdo dospěl nějakou vysoce exaktní metodou k tomu, že na dopravněbezpečnostní propagandu v ČR je správné vynakládat právě tolik peněz, kolik se vybere od řidičů na pokutách. Ty dřív směřovaly do státního rozpočtu, ale nyní, když budou v BESIP, se policie těší, že by se z nich mohl platit třeba i jejich benzin. Proč se drbat za levým uchem levou rukou, když můžu pravou? Ministr Kalousek se tomuto vytváření mimorozpočtových kapsářů brání zcela oprávněně. A nemělo by zůstat jen u BESIP.
