Představitelé KSČ se diví, že se vměšujeme do jejich vnitřních záležitostí. Právě že to však nejsou jen její vnitřní záležitosti. Budeme se do nich vměšovat, ať už nás nazvou ulicí, či patnáctiletými děcky, dokud se KSČ nezřekne – bez čekání na novou ústavu – své právně garantované vedoucí role ve společnosti, dokud nerozpustí svou ozbrojenou pěst, Lidové milice, pro něž neexistuje žádný právní podklad, dokud neumožní, aby se ve vládě i v parlamentu mohli i nekomunisté účinně podílet na kontrole všech represivních aparátů a branné moci. Se slušnými komunisty se o tom dohodneme už dnes. Dokud to ale neudělá vedení KSČ, a může to udělat už zítra, budeme se jí do jejích věcí silně vměšovat. Ona se do našich věcí vměšuje už dost dlouho.
Studenti, dokázali jste v těchto dnech neuvěřitelné věci. Možná, že jsme si přitom ani neuvědomili, že jste na svých školách obnovili akademické svobody. Nedopusťte, aby vám je kdokoli zítra zase vzal. Nenechte se unavit. I když únava přijde, nenechte se ukecat, nenechte se rozpustit. Co je dnes stávkový výbor, ať je zítra akademický senát. Před jednadvaceti lety studenti také stávkovali, ale už za půl roku nastoupil Husák a Jakeš a byli tu až do včerejška. Studenti se tenkrát vypovídali a šli domů. Nepusťte proto nikdy, co máme dnes v rukou. Stávka jednou skončí, svoboda akademické půdy musí zůstat. Svobodu vysokým školám!
Ptáme se, co je nejdůležitější, co chceme ze všeho nejvíce: už dnes chceme vědět, kdy budou v první polovině příštího roku svobodné volby. Takové volby, v nichž se o hlavy voličů budou ucházet jak nezávislí kandidáti, tak kandidáti organizací, které vznikají dnes a budou vznikat zítra. Teprve z těchto voleb vznikne Ústavodárné národní shromáždění, které bude moci přijmout opravdovou ústavu budoucího právního a demokratického státu. Chceme vědět: kdy budou volby?
Hlavní smysl generální manifestační stávky byl v tom, že jsme se naučili, jak se stávka dělá. Dělníci, studenti, občané! Struktury stávkových výborů, struktury občanských fór na každém pracovišti nesmíme rozpustit ve chvíli, kdy stávka skončí. Klidně pracovat budeme moci jen tehdy, budou-li všichni vědět, že umíme i klidně stávkovat. Skončit může proto jedině taková stávka, která může být kdykoli obnovena. Budujte organizační síť příštích koordinačních stávkových výborů. Jedině v nich je záruka, že budeme moci klidně pracovat pro blaho této země. Nezapomeňte, že Gottwaldové a Jakešové se vždycky organizovali, zatímco my jsme jen po straně reptali. Češi a Slováci stávkovat nikdy pořádně neuměli. Naučme se to. Navazujte spojení s ostatními, domlouvejte už dnes příští postup. Naše heslo proto je: stávka končí, stávka začne!
Informační servis č. 12
