Diplomaté jsou proto nervóznější než obvykle. „První obětí případného NE by byli sami Irové. Těžili z členství víc než ostatní,“ prohlásil například šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner v rádiovém rozhovoru. „Měl by se starat o svoje věci,“ reagovala na jeho slova irská ministryně zdravotnictví Mary Harneyová. „Irsko už prokázalo, že se umí samo rozhodnout,“ dodala.
Právo volby má něco přes tři miliony irských voličů. Podle expertů rozhodne o výsledku účast: čím vyšší, tím větší naději na vítězství mají zastánci smlouvy.
Pokračování na straně 8
Lisabonská smlouva - Irové se bojí, že přesouvá moc k byrokratům do Bruselu
Dokončení ze strany 1
Dosavadní komentáře politiků se soustředily na zdůraznění, co dobrého přinese Lisabonská smlouva unii, případně na opatrné „to je věc irských voličů“.
Kouchnerova slova ale odhalila nevyřčenou otázku řady z nich: Jak je možné, že Irové, z nichž se za roky v unii stal bohatý a sebevědomý národ, jsou nyní bez okolků připraveni otočit se k ní zády?
Ano potratům a sňatkům homosexuálů?
Jako vždy je tu shluk menšinových a mimoběžných důvodů: Lisabonská smlouva změní neutrální Irsko ve vojenský stát, nařídí legalizaci potratů a sňatky homosexuálů.
Převládající argument proti ale tak mimoběžný není: Irové říkají, že smlouvě „nerozumějí“, a nevědí tudíž, čemu mají říct ANO. Dvousetstránkový text těžké právničiny ale posoudit musejí - jako jediní v unii jsou nuceni o eurosmlouvách pořádat referendum.
Irská vláda usilovně lobbovala za přijetí textu, ostatně kývla kvůli tomu i na dříve odmítané ústupky vlivným domácím farmářům, a kampaň postavila na evropských úspěších Irska.
Na samotné Iry ale připomínání jejich ekonomického zázraku zjevně tolik nezapůsobilo. Symbolem toho je předem deklarované NE smlouvě od Declana Ganleye, jednoho z nejbohatších Irů a zakladatele respektovaného liberálního think-tanku Libertas. Ganley hlasoval v roce 2001 pro smlouvu v Nice, která umožnila rozšíření, teď však razí opačný názor. „Proč NE? Protože jsem ji četl!“ řekl na otázku k Lisabonské smlouvě. „Je to nedemokratický dokument. Přesouvá moc dál od lidí k byrokratům v Bruselu,“ zmínil Ganley argument, který podle anket na ostrově rezonuje i mezi lidmi, kteří „pro klid“ chtějí hlasovat ANO.
Možná si to zopakují Pokud Irové smlouvu odmítnou, „žádný plán B“ okamžitě nenastoupí. Unijní elity o něm mlčí, stejně jako mlčely okolo evropské ústavy, jejíž obsah smlouva do značné míry přebírá.
Možné jsou následující scénáře: Irsko bude kontroverzně vyzváno k opakování plebiscitu. Tak se to stalo se smlouvou z Nice: Irové ji nejdřív odmítli, rok nato ji ale v novém referendu schválili.
Irská vláda se také může pokusit vyjednat si výjimky ze smlouvy podle toho, co by Irům na textu nejvíc vadilo. Případně může celá unie znovu zasednout k vyjednávacímu stolu a napsat novou smlouvu.
Nebo se text pohřbí a státy se dál budou řídit současným právním základem. Tlak na přijetí lisabonského textu je ale velký. Politici si od něj slibují spravedlivější a efektivnější řízení bloku.
Pro obyčejné smrtelníky přinese hlavně vizuální změny (třeba evropského prezidenta) a časem víc zákonů z Bruselu.
Smlouvu už ratifikovalo 18 zemí ze 27. Naposledy včera, den před irským referendem, finský a estonský parlament. Finští a estonští politici toho bleskově využili a apelovali na irské ANO, jiní, například polský prezident Lech Kaczynski, uklidňovali, že odmítnutí „by nebyla tragédie“. Volební místnosti budou na ostrově otevřené do 22.00. První odhady výsledků přijdou poté.
***
Irové rozhodují o osudu Lisabonské smlouvy
hlavní body Lisabonské smlouvy
EU získá právní subjektivitu, neboť dosud je unijní právo legislativou Evropského společenství (ES) EU bude mít předsedu Evropské rady voleného na dva a půl roku místo současného půlročního rotujícího předsednictví EU bude mít jakéhosi ministra zahraničí, ač formálně se tak jmenovat nebude: nová funkce skloubí dosavadní úřad vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro zahraniční vztahy Sníží se počet eurokomisařů z 27 (jeden za každou zemi) na dvě třetiny počtu členských států (po roce 2014), komisaři budou vybíráni na pět let systémem rovné rotace mezi členskými státy Smlouva nemá „ústavní“ charakter, nejsou v ní pasáže o společných symbolech EU (mimo jiné o vlajce či hymně)
Irsko rozloha: 70 284 km2 počet obyvatel: 4,3 milionu náboženství: katolíci 87 %, anglikánská církev 3 % počet voličů v referendu: 2,8 milionu
O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ, (od stálé zpravodajky LN)
