V pondělí to ČTK sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „Žadatelé o dotaci museli stejné dokumenty předkládat několikrát u každé jednotlivé žádosti. Na straně ministerstva pak zase řada činností spojených s administrací žádostí – například kontrola předložených dokumentů – probíhala duplicitně,“ uvedl NKÚ. Jednotlivé útvary ministerstva přitom podle kontrolorů postupovaly nejednotně.
IT systém, který by mohl duplicitní činnosti odstranit, se ministerstvo snažilo zavést mezi lety 2015 a 2020. „Přestože za něj vydalo více než 4,5 milionu korun, projekt bez jakéhokoliv výsledku v roce 2020 ukončilo. Nejenže se tak jedná o neúčelnou investici, ale pokračuje navíc i stav, kdy administrace dotací stále probíhá hlavně v listinné podobě,“ upozornil NKÚ.
V některých dotačních výzvách podle kontrolorů chyběly podstatné informace. Například u 23 z 24 prověřovaných výzev ministerstvo neuvedlo veškeré informace o tom, jak žádosti o dotace případně doplnit a jak v nich odstraňovat vady. „To dále negativním způsobem ovlivňovalo přehlednost a efektivnost celého systému podpory kulturních aktivit,“ poznamenal NKÚ.
Ministerstvo také neplnilo úkoly stanovené vládou, zjistila kontrola. Jedním z úkolů byla právě elektronizace systému, ministerstvo mělo také formulovat cíle, kterých chce rozdělováním peněz na kulturní aktivity dosáhnout, a vyhodnocovat jejich plnění. „Žádné konkrétní a měřitelné cíle ale od roku 2015 resort nestanovil. Vše zůstalo u obecných cílů, které ministerstvo kultury vyhodnocovalo jen formálně,“ uvedl NKÚ.
Ministerstvo tak neodstranilo vetší část nedostatků, které NKÚ zjistil při předchozích podobně zaměřených kontrolách z let 2014 a 2018. V jednom případě se podle kontrolorů situace dokonce zhoršila. Po upozornění NKÚ z roku 2018 na nedostatek veřejnosprávních kontrol ministerstvo zřídilo oddělení kontroly, počet kontrol se však ještě snížil.
