Polská média přinesla další informace o možné příčině pádu vládního letounu.
Oficiální závěry vyšetřování budou ale zveřejněny nejspíš až za několik týdnů.
VARŠAVA/PRAHA Pilot zkoušel přistávat čtyřikrát, pilot přistával jen jednou, na pilota někdo tlačil, aby přistál. Média v posledních dnech zmínila množství spekulací na téma, jak mohlo dojít k pádu letounu s polským prezidentem Lechem Kaczynským a dalšími 95 lidmi na palubě. Včera se objevila nová verze neštěstí. Podle ní si kapitán letounu v husté mlze neuvědomil, že letí nad roklí, která se nachází těsně před letištěm. Mohl se tak domnívat, že letí příliš vysoko, začal klesat a zavadil o stromy. Napsal to na svém blogu ruský novinář Sergej Amielin.
„Okolí Smolensku je velmi kopcovité. Letiště leží na vrcholku jednoho z kopců. Při přiblížení se k přistávací dráze tak letadla letí nad 60 metrů hlubokou roklí,“ citoval z blogu polský list Wprost. Podle Amielina je potřeba letět nad touto roklí dostatečně vysoko, polský speciál ale naopak začal klesat.
„Pilot se přibližoval k letišti v husté mlze. Rokli neviděl. Mohl si říci, že stroj je příliš vysoko na to, aby mohl za chvíli přistát. Rozhodl se proto začít klesat. Na okraji rokle se pak nacházel ve výšce 8 metrů a zavadil křídlem o strom,“ doplnil ruský novinář v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza.
Podle nejmenovaného polského vojenského pilota je tato teorie velmi pravděpodobná. „Piloti si podle mě mysleli: zkusíme se přiblížit co nejvíce nad zem a bezpečně přistát, a když to nepůjde, tak poletíme na jiné letiště,“ nechal se slyšet pilot. Výšku letadla nad zemí jim podle něj ukazoval výškoměr, a protože v mlze netušili, že je pod nimi prohlubeň, připadalo jim, že jsou příliš vysoko. „Rokle se pro ně stala smrtící pastí,“ dodal pilot. Nejnovější verzi letecké nehody potvrzují i někteří svědci. Ti údajně viděli, jak letadlo zničehonic, když vyletělo z mlhy, začalo rychle stoupat.
„Vše ale určitě objasněno není. Co jiné systémy, které upozorňují na blízkost země a kterými byl letoun vybavený? Co mapy terénu, které měli k dispozici? Ato nejdůležitější - co je přimělo k přistání v takovýchto podmínkách?“ uzavřel vojenský pilot, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Co prozradily černé skříňky?
Ruští a polští experti včera dokončili dešifrování černých skříněk z letadla. Záznam komunikace posádky je ale prý do značné míry překryt šumy a je potřeba nyní zapracovat na jeho obnově. Do Moskvy by také měli v nejbližších dnech dorazit odborníci z Varšavy, kteří mají pomoci identifikovat hlasy členů posádky na záznamníku. Oficiální závěry vyšetřování prý budou známy až za několik týdnů.
Polský deník Dziennik Gazeta Prawna v této souvislosti uvedl, že černé skříňky zaznamenaly kromě posledního dění v kokpitu i výkřiky z míst, kde seděl prezident a ostatní pasažéři. Mluvčí polské prokuratury Zbigniew Rzepa to ale dementoval. „Černá skříňka nahrává jedině zvuky z kokpitu, zvuk ze zbylých částí letadla tam nemohl dolehnout,“ uvedl Rzepa.
Jak mohlo dojít ke katastrofě nad letištěm Smolensk-Severnyj
