Cizince bude lákat například na turistické jízdenky, vydá nové mapy města obsahující více památek a poprvé také vypsal granty na podporu cestovního ruchu.
„Vítáme jakýkoli kreativní návrh. Letos jsme žadatelům o grant zadali tři témata, do kterých se měli trefit. Byla to Jiná Praha, Oživení cestovního ruchu mimo sezonu a Oživení Pražské památkové rezervace,“ řekla specialistka v oblasti cestovního ruchu pražského magistrátu Jana Hudcová. Podle ní se však o grant přihlásilo nečekaně málo žadatelů. A co plánují ti, kteří letos uspěli?
Jedni chtějí třeba vydat průvodce, který by měl turistům představit všechny možnosti vyžití na Vltavě. Druzí jim chtějí za pomocí multimediální show důkladně představit zatím trochu opomíjený Vyšehrad. Město by však chtělo zahraniční turisty dostat ještě dále od centra.
„Chtěli bychom jim představit například Veletržní palác, holešovické Výstaviště, Stromovku, trojské zahrady i zámek Ctěnice na samém okraji Prahy,“ vyjmenovala místa Hudcová.
To však není podle odborníků na cestovní ruch východisko. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCK) přikládá současnou stagnaci především pražským nekvalitním službám a neschopnosti prodat turistům zdejší četné kulturní a sportovní akce. „Téměř osmnáct let po revoluci se Praha dostala do fáze takzvaných druhých návštěv. Cizinci tu již byli, prošli si zdejší památky a teď, když sem přijíždějí znovu, chtějí něco víc,“ řekl mluvčí AČCK Tomio Okamura.
Praha jim však podle něj nic jiného než památky nenabízí. „Služby tu rapidně pokulhávají za Rakouskem, kde jsou téměř stejné ceny a nekrade se tam,“ uvedl jeden z důvodů propadu návštěvnosti Okamura.
Magistrát odmítá, že by turisty nelákal na místní kulturní a sportovní akce. Podle Hudcové jezdí cizinci cíleně například na Pražské jaro, Quadrienalle, Tanec Praha a Febiofest. Nicméně o poslední velké kulturní akci v Praze, kterou byly oslavy 650. výročí Karlova mostu, turisté nevěděli. Cestovní kanceláře prý dostaly všechny informace o programu oslav příliš pozdě.
V Praze ubývají turisté z vyspělých zemí západní Evropy, kteří jsou pro turistický ruch klíčoví. Ve srovnání let 2005 a 2006 zaznamenali největší úbytek turisté z Velké Británie, kterých do Prahy přijelo o více než 90 tisíc méně. Magistrát ale tento fakt spíše vítá. „Šlo především o takzvané pivní turisty, kteří pražskému cestovnímu ruchu stejně příliš neprospívali,“ řekla Jana Hudcová. Brity a další Západoevropany v Praze střídají v poslední době turisté z Asie a bývalého východního bloku.
„Vítáme jakýkoli kreativní návrh. Letos jsme žadatelům o grant zadali tři témata, do kterých se měli trefit. Byla to Jiná Praha, Oživení cestovního ruchu mimo sezonu a Oživení Pražské památkové rezervace,“ řekla specialistka v oblasti cestovního ruchu pražského magistrátu Jana Hudcová. Podle ní se však o grant přihlásilo nečekaně málo žadatelů. A co plánují ti, kteří letos uspěli?
Jedni chtějí třeba vydat průvodce, který by měl turistům představit všechny možnosti vyžití na Vltavě. Druzí jim chtějí za pomocí multimediální show důkladně představit zatím trochu opomíjený Vyšehrad. Město by však chtělo zahraniční turisty dostat ještě dále od centra.
„Chtěli bychom jim představit například Veletržní palác, holešovické Výstaviště, Stromovku, trojské zahrady i zámek Ctěnice na samém okraji Prahy,“ vyjmenovala místa Hudcová.
To však není podle odborníků na cestovní ruch východisko. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCK) přikládá současnou stagnaci především pražským nekvalitním službám a neschopnosti prodat turistům zdejší četné kulturní a sportovní akce. „Téměř osmnáct let po revoluci se Praha dostala do fáze takzvaných druhých návštěv. Cizinci tu již byli, prošli si zdejší památky a teď, když sem přijíždějí znovu, chtějí něco víc,“ řekl mluvčí AČCK Tomio Okamura.
Praha jim však podle něj nic jiného než památky nenabízí. „Služby tu rapidně pokulhávají za Rakouskem, kde jsou téměř stejné ceny a nekrade se tam,“ uvedl jeden z důvodů propadu návštěvnosti Okamura.
Magistrát odmítá, že by turisty nelákal na místní kulturní a sportovní akce. Podle Hudcové jezdí cizinci cíleně například na Pražské jaro, Quadrienalle, Tanec Praha a Febiofest. Nicméně o poslední velké kulturní akci v Praze, kterou byly oslavy 650. výročí Karlova mostu, turisté nevěděli. Cestovní kanceláře prý dostaly všechny informace o programu oslav příliš pozdě.
V Praze ubývají turisté z vyspělých zemí západní Evropy, kteří jsou pro turistický ruch klíčoví. Ve srovnání let 2005 a 2006 zaznamenali největší úbytek turisté z Velké Británie, kterých do Prahy přijelo o více než 90 tisíc méně. Magistrát ale tento fakt spíše vítá. „Šlo především o takzvané pivní turisty, kteří pražskému cestovnímu ruchu stejně příliš neprospívali,“ řekla Jana Hudcová. Brity a další Západoevropany v Praze střídají v poslední době turisté z Asie a bývalého východního bloku.
