Reklama zajímá každého, nejen marketingové pracovníky. Koneckonců právě z reklamy se platí velká část obsahu, který mnozí z nás vidí (včetně těchto novin). Současně nás však informuje o nových produktech a podněcuje firmy ke zlepšování výrobků a služeb. Samozřejmě existuje reklama dobrá a špatná (stejně jako existují dobré a špatné výrobky).
Naštěstí se reklama bude (a musí) měnit způsobem, který zdůrazní to dobré a oklestí to špatné -zadavatelé reklamy totiž budou stále více potřebovat pomoc spotřebitelů při šíření informací a spotřebitelé špatné výrobky nepodpoří. (Je to sice trochu utopická nadsázka, ale obsahuje zrnko pravdy.) Weardrobe, to je, oč tu běží Minulý týden jsem se seznámila se Suzanne Xie, absolventkou ekonomie na Chicagské univerzitě, která společně s Richardem Tongem založila novou firmu.
Přestěhovali se z New Yorku do Palo Alta v Kalifornii, aby zjistili, zda dokážou uspět se svou hlavní myšlenkou - vytvořit na styl orientovanou webovou stránku založenou na sdílení fotografií plus něco navíc. Pouhé zveřejňování inzerce a spřízněných odkazů na své stránce však těmto čtyřiadvacetiletým podnikatelům nepřipadalo příliš smysluplné, a tak použili špetku podnikatelské chytrosti namísto technických inovací a začali hledat cesty, jak do své komunity zapojit prodejce oděvů.
Tak se zrodil projekt Weardrobe. Můžeme ho přiblížit jako něco mezi Netflixem, módní přehlídkou a Flickrem: mladé ženy vystavují své fotografie v různých „ohozech“ a berou si stylovou inspiraci od jiných. Nejvlivnější uživatelky získají přímou linku na značky a od příštího týdne si budou moci půjčovat nejnovější módní kolekce z „šatníku“ Weardrobe. Někteří prodejci, jako například American Apparel, si už uvědomili, jak je cenné, když jejich šaty předvádějí běžní lidé, a začali své produkty propagovat zveřejňováním odkazů na fotografie uživatelek Weardrobe.
Věnujte nám pozornost, prosím Xie a Tong doufají, že za několik týdnů oznámí uzavření maloobchodního partnerství. Nejdůvěryhodnější a nejaktivnější členky dostanou možnost půjčovat si, nosit a předvádět oděvy od spřízněné značky. Čím dříve zapůjčené modely vrátí, tím dříve dostanou nové. Samozřejmě to bude znamenat komplikace a logistické problémy, ale zároveň to pravděpodobně přinese zvýšené výnosy. Pro firmy je to příležitost vkládat produkt přímo do rukou těch, kdo ovlivňují módu.
Product placement je tradičně pokládán za způsob, jak přimět celebrity a modelky k nošení značkového oblečení, avšak lidé z Weardrobe věří v sílu toho, co Xie nazývá „mikro product placementem“. Říká: „Tento typ mikro product placementu dovádí úspěch kampaně za reálnou krásu firmy Dove ještě o krok dále, neboť umožňuje oděvním značkám zaměřovat se na mladé ženy, které ostatní následují. Představte si, že máte hromadu reálných dívek, které mají nějakou značky natolik rády, že ji nosí a stylizují zdarma!“
Ti, kdo se chtějí stát modelkami a stylisty, navíc budou samozřejmě pokládat Weardrobe za místo, kde je může někdo objevit (stejně jako se MySpace a YouTube staly podobnými místy pro umělce). Zadavatelé reklamy se budou muset více snažit, aby si získali pozornost svého hlavního obecenstva. Stále ovšem nechápou, že spotřebitelé nechtějí pouze věnovat pozornost; chtějí si pozornost i získávat. V nových komunitách sponzorovaných značkami mohou získat pozornost jiných členů a přenést trochu slávy i na značky, které je sponzorují.
O autorovi| Esther Dysonová, novinářka ; Autorka, předsedkyně EDventure Holdings, je aktivní investorkou škály začínajících firem po celém světě © Project Syndicate, 2009
