PRAHA Pouze třikrát v historii play off se v české, či přesněji československé, nejvyšší hokejové soutěži pozornost fanoušků upínala ve finálovém klání k rozhodujícímu, a tudíž jedinečnému zápasu.
Střetnutí, v nichž vítěz bere vše a poraženému zůstanou prázdné ruce, mívají zvláštní zákonitosti a stávají se nesmrtelnými.
„Lidi si zpravidla z play off pamatují právě zmíněný poslední zápas,“ ví bývalý skvělý gólman Petr Bříza. „Oba brankáři, kteří dovedli své týmy do finále, třeba udělali v předchozích zápasech play off několik chyb. Jenže po dalších parádních výkonech se na ně zapomnělo; prostě je sami vymazali. Lidi si zapamatují hlavně klíčový moment posledního utkání.“
Bříza shodou okolností oba rozhodující mače svého života v letech 1986 a 1987 v dresu Jihlavy prohrál... První po nájezdech, druhý v prodloužení.
„Domácí prostředí nehraje v těchto zápasech až tak velkou roli, důležité jsou především zkušenosti,“ připomíná a vzpomíná na přes dvacet let stará finálová klání. Bříza vzpomíná na „teploměr“ „Poslední finále jsme v roce 1986 v Košicích prohráli asi po sedmnáctém nájezdu,“ pátrá v paměti. „Snad Žabka se trefil mezi moji pravou ruku a tělo, dal mi takový teploměr. Puk propadl do sítě a byl konec.“
Bříza ví moc dobře, že v těchto zcela výjimečných zápasech se každá chyba může změnit v osudovou. „Tahle utkání bývají pěkně vyštengrovaná; nesmíte v nich totiž zaváhat. Když prohráváte, čas strašně rychle utíká a vy se pak pohybujete na jakési hraně.“
Jiří Šejba v obou zápasech, o nichž Bříza vyprávěl, dostal také jednu z hlavních rolí. „V tom prvním jsem za Jihlavu jednu penaltu proměnil, ve druhém, už v dresu Pardubic, jsem sice slavil titul, ale ta paměť...“ směje se. „A že jsem se tam musel potkat s Pepíkem Řezníčkem? Už je to tak dávno...“
Také Šejba připomíná, že rozhodující zápasy ovlivňuje hlavně štěstí: „Soupeři bývají zpravidla stejně unavení, hru mají vzájemně přečtenou, často se proto čeká na chybu.“
Za výhodu Slavie v dnešním střetnutí považuje i úzké kluziště. „Domácí vědí, kam se puk odrazí, a udrží proto déle třeba útočné pásmo,“ přemítá. „Na druhou stranu se mi v pondělí zdálo, že Vary dělají pro úspěch trochu víc...“
V historicky jediné finálové sérii hrané na sedm zápasů před pěti roky excelovala právě Slavia, když zdolala Pardubice. Současný gólman Pražanů Adam Svoboda však tehdy chytal za východočeský tým.
S nynějším spoluhráčem Michalem Supem se občas stále ještě špičkují, zda jeho střela, z níž Svoboda dostal poslední gól sezony, byla tečovaná. „Adamovi tenhle moment už radši nepřipomínám, nechci ho provokovat,“ směje se Sup. „Adama jsem ale dodnes nepřesvědčil, že puk nikdo netečoval.“
„Já si vedu pořád svou, střelu tečoval Janecký,“ nedá se Svoboda. A pak dodá: „Dnešní zápas může krásně zakončit sezonu, anebo nám připravit její hrůzný konec.“
I v tom tkví neopakovatelnost středečního duelu.
***
Rozhodující zápasy ve finále play off 1986
KOŠICE-JIHLAVA 3:2 Pátý zápas vyhrály Košice 4:3 až na samostatné nájezdy. V dresu jihlavské Dukly absolvoval finálovou sérii i tehdy začínající obránce Josef Řezníček, který v současnosti hájí barvy Karlových Varů. 1987 PARDUBICE-JIHLAVA 3:2 Rozhodující duel zvládly lépe Pardubice, které urvaly výhru 3:2 v prodloužení. V jihlavském dresu přebíral stříbrnou medaili znovu i bek Řezníček. 2003 SLAVIA-PARDUBICE 4:3 Poslední, sedmý zápas vyhrála Slavia v Pardubicích 1:0. Velký triumf pamatuje šestice slávistů Beránek, Sup, Hruška, Klepiš, Kadlec a Novák. Hořkou prohru naopak překonávala dvojice současných finalistů: brankář Svoboda (dnes Slavia) a bek Mudroch (Karlovy Vary).
