WASHINGTON Od prezidenta Baracka Obamy většina Američanů očekávala, že zajistí, aby se už nikdy neopakovala finanční krize, a že překlene ostré stranické spory mezi demokraty a republikány, které vadily značné části voličů v období vlády prezidenta George Bushe. Ani jedno se nenaplnilo.
Obama před nedávnem přes odpor opozičních republikánů jednostranně protlačil v americkém Kongresu dalekosáhlou reformu zdravotnictví. Nyní však narazil s reformou bankovního sektoru. Ten by se měl stát odolnější vůči případným dalším krizím.
Zklamaný prezident „Hluboce mě zklamalo, že republikáni v Senátu jednohlasně hlasovali proti umožnění začátku veřejné debaty o reformě Wall Streetu,“ prohlásil po hlasování probíhajícím v noci z pondělí na úterý prezident Barack Obama. Ve stočlenném Senátu potřebovali vládní demokraté k prosazení svého návrhu získat alespoň 60 hlasů.
Sami jich ale mají jen 59. Navíc proti reformě byli i dva jejich zákonodárci. Prvním byl šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid, bývalý boxer, který spojuje s přijetím reformy svoji politickou budoucnost. Změnil svoje vyjádření z „ano“ na „ne“ v průběhu hlasování, a to z procedurálních důvodů. Tento trik umožní hlasování brzy opakovat. Druhým byl Ben Nelson, demokratický senátor z Nebrasky. Nelson na rady investora Warrena Buffetta, třetího nejbohatšího člověka na světě, požaduje, aby se navrhovaná přísná regulace tak zvaných derivátů (cenné papíry, jejichž hodnota je odvozena například od jiných cenných papírů) platila až na nově vydané cenné papíry. Okamžitá regulace fungující vlastně zpětně by totiž poškodila některé firmy včetně těch Buffettových.
Republikáni byli proti návrhu, protože je podle nich nedokonalý, nedokáže zabránit dalším krizím a je jen reakcí na tlak ulice bouřící se proti chamtivcům z Wall Streetu. Podle republikánů je hlavním problematickým bodem zavedení bankovní „daně“. Z jejího výnosu se má vytvořit fond ve výši 50 miliard dolarů na výkup zkrachovalých bank, jejichž pád by mohl ohrozit finanční systém. Část republikánů se domnívá, že jde jen o další daň a že fond bude beztak příliš malý, než aby se z něj daly zachránit důležité velké banky.
Obama prý navíc rozšiřuje moc státu a zbytečně reguluje ekonomiku. Demokraté navrhují už například zmíněné omezení obchodování s finančními deriváty, státní registraci velkých investičních fondů nebo vytvoření úřadu na ochranu spotřebitelů uvnitř americké centrální banky. Úřad by kontroloval podmínky poskytování hypoték.
Podmínky, které nyní musí splňovat velké banky s kapitálem nad 10 milionů dolarů, by se měly teď vztahovat také na malé finanční ústavy, nebankovní firmy a pojišťovny. Vzniknout má také speciální rada posuzující „systémová rizika“ finančního systému. Ta by měla právo navrhnout rozdělení velkých finančních firem.
Návrh zatím prošel bez potíží dolní komorou amerického Kongresu Sněmovnou reprezentantů. Někteří zastupitelé ale požadovali zvýšení rozpočtu speciálního fondu až na 200 miliard dolarů.
Hlava XXII Zákon narazil až v Senátu, kde demokraté chtěli využít tak zvaného pravidla XXII. Podle něj je možné ukončit rozpravu o zákonu a přejít k hlasování, pokud si to přejí tři pětiny, tedy 60 senátorů. Jinak může jakýkoliv senátor mluvit, jak dlouho chce, a jednání de facto zablokovat. Demokraté chtěli ukončit debatu, ale jejich tah nevyšel. Teď se buď pokusí zpochybnit předchozí hlasování, nebo se budou muset s republikány dohodnout. Republikáni požadují změny některých bodů návrhu.
Experti ale soudí, že lze najít pro obě strany přijatelný kompromis. „Většina republikánů chce (tento) zákon, ale chceme skutečně pořádný zákon,“ prohlásil Richard Shelby, republikán z bankovního výboru Senátu, který je hlavním vyjednavačem strany v této otázce.
***
Slyšení Šéfové Goldman Sachs v Senátu Údajné podvody investiční banky Goldman Sachs včera řešil vyšetřovací výbor Senátu USA. Viceprezident Fabrice Tourre před členy výboru odmítl, že by on či banka někoho podvedli. Americká komise pro cenné papíry (SEC) tvrdí, že Goldman Sachs podvedla investory, protože jim zatajila důležité informace. Podle komise by škody mohly přesáhnout asi jednu miliardu dolarů (přes 19 miliard Kč). Tourre je jediným zaměstnancem banky, na něhož komise ukázala prstem. Komise obviňuje i celou banku, kterou zastupuje její ředitel Lloyd Blankfein. Na jednání výboru přišli oba. Burzovní komise tvrdí, že Goldman Sachs profitovala z krize na realitním trhu v USA nečestným způsobem, což ale banka odmítá. Banka podle komise vytvořila finanční derivát, který jí měl k ziskům pomoci, Tourre však řekl, že zmíněný derivát nikdy nebyl zamýšlen tak, aby selhal. Transakce je nyní známá pod názvem Abacus.
