Potřebují totiž peníze na projekty dotované Bruselem a některá se neobejdou ani bez půjček na běžný provoz.
PRAHA Středem pozornosti tuzemských bank se stávají města a obce. I přes problémy s rozpočty jsou stále jistějším partnerem než krachující firmy a jejich zájem o bankovní půjčky v tíživé finanční situaci rychle roste.
Daňové výpadky jsou letos asi třicet miliard a příští rok to zřejmě nebude lepší,“ říká Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí. Obce tak omezují investice, případně jsou si ochotny více půjčovat.
„Obce nechtějí přijít o dotace z unie, které je ale nutné spolufinancovat z vlastních zdrojů. Jsou pak více ochotné omezit jiné investice, případně si na spolufinancování dotací vzít komerční úvěr,“ popsal Jiří Halouzka, vedoucí partner PricewaterhouseCoopers pro veřejný sektor.
Například město Uherské Hradiště bude podle své mluvčí Petry Zemčíkové postupovat příští rok buď cestou úvěru, nebo prodejem části portfolia cenných papírů.
„Budeme postupovat tak, aby to bylo pro město výhodnější. Navržené jsou obě varianty, zastupitelstvo pak aktuálně přistoupí k té, která bude pro město výhodnější,“ řekla Zemčíková. Město aktuálně podle údajů v informačním systému o veřejných zakázkách soutěží o úvěr na financování kapitálových výdajů ve výši 195 milionů.
Výběrová řízení na poskytnutí úvěru zveřejňují obce takřka každým dnem. V mnoha případech jde o stamilionové částky. Úvěr především používají na spolufinancování projektů dotovaných z fondů EU. Ne vždy však u bank uspějí.
„Na rozdíl od předchozích let mohou mít nyní některá města a obce problémy financování získat. U municipalit s napjatým rozpočtem se více než předtím stává, že do soutěže není předložena žádná nabídka,“ upozornila Pavla Langová z České spořitelny.
Na poptávku obcí po úvěrech nicméně banky rychle zareagovaly nabídkou speciálních produktů.
„Města a obce jsou velice zajímavou skupinou klientů. Jedná se o stabilní a bonitní klienty, jejichž finanční situace tolik nepodléhá ekonomickým cyklům, třeba v porovnání s firmami,“ potvrdila Markéta Dvořáčková, tisková mluvčí GE Money Bank.
S nižším výběrem daní nyní obce potřebují především peníze k dokončení projektů, na něž čerpají peníze z evropských fondů. Pokud by totiž svou část nákladů nesplatily, musely by dotace vracet.
„Města a obce považujeme za důvěryhodné a spolehlivé klienty s významným potenciálem. Patří k největším příjemcům dotací z fondů EU, proto jejich požadavky na předfinancování dotací a spolufinancování projektů výrazně převažují a stále rostou,“ uvedl Josef Vaňousek z ČSOB.
Městům ale podle údajů bank docházejí prostředky nejen na plánované investice s využitím evropských peněz, ale mnohdy i na běžný provoz a údržbu.
„V poslední době evidujeme vyšší zájem některých obcí a měst o provozní financování. To lze vykládat jako dopad recese, která se mimo jiné projevuje nižším výběrem daní, a tím i sníženým příjmem obcí a měst z rozpočtového určení daní,“ řekl Vaňousek.
Rostoucí zájem bank o správu městských pokladen potvrzují i samotné obce. „Protože jsme velké město s rozpočtem přesahujícím dvě miliardy korun, je celkem přirozené, že banky mají zájem o správu našich financí. Jejich služeb sami využíváme více, hlavně při zajištění prostředků pro předfinancování a spolufinancování dotačních projektů z evropských programů,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Rudolf Vodička.
***
Obecní dluhy Banky se slétají na města a obce Výpadek v daňových příjmech nutí některé obce brát si větší úvěry u bank. Především si více půjčují na projekty, které jsou financované z fondů Evropské unie a na které nebudou mít dostatek peněz z vlastních zdrojů. Města také navyšují stávající hodnotu kontokorentních úvěrů, které slouží hlavně ke krytí běžných výdajů. Například České Budějovice takto nedávno navýšily své zdroje o 150 milionů korun. Podle odborníků se města budou uskromňovat především u investic, které financují zcela z vlastních zdrojů a na nichž se nepodílí Evropská unie.
