Dnes je Adamovi osmnáct let, cvičí a dodržuje zásady zdravého životního stylu. Od dětství však bojoval s obezitou a ve třinácti vážil při 173 centimetrech sto kilogramů. Dietní opatření nepomáhala, a tak mu matka na doporučení pediatričky domluvila pobyt v Dětské léčebně Křetín na Blanensku, která se na obezitu zaměřuje.
Pobyt mu opravdu prospěl, za tři týdny zhubl pět a půl kilogramu tuku. „Trenéři v léčebně ho namotivovali ke cvičení a s fitness pokračoval i po návratu domů. Sestavil si provizorní tělocvičnu, kterou pravidelně využívá, kromě toho se zdravě stravuje a nekouří ani nepije,“ pochvaluje si změny Adamova matka Renata z Olešnice na Blanensku, která si nepřála uvést celé jméno.
Podle ředitelky léčebny a vedoucí lékařky Kateřiny Bednaříkové nejsou dnes výjimkou třináctiletí pacienti se 150 kilogramy. Nárůst počtu obézních dětí je v posledních letech alarmující a nedaří se ho zastavit. Podepsaly se na tom také covidové lockdowny, při nichž se děti přestaly hýbat a mnohé se k pohybu nevrátily.
„Podle studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost má problémy s váhou asi 26 procent dětí, obézních je 16 procent. Nicméně z naší praxe nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla lepšit, spíše naopak,“ varuje Bednaříková a dodává, že nejde jen o kila navíc.
Spolu s nimi se už totiž u dětí objevují i zdravotní problémy, s nimiž se potýkají spíše obézní dospělí. „Takové děti pak mají vysoký krevní tlak, cukrovku, problémy s klouby nebo astma. Bohužel se posouvá i věková hranice a čím dál víc mladších dětí už netrpí nadváhou, nýbrž právě obezitou,“ upozorňuje.
Znepokojující je podle lékařů především tempo, jakým takové děti přibývají – v roce 2016 jich trpělo obezitou „jen“ 10,3 procenta. U řady dětí „dědictví“ pandemie navíc přetrvává.
„Nabraly kila navíc i kvůli tomu, že měly doma neustále přístup k jídlu, a ztratily tak jakýkoli režim. Mnohé se také naučily ‚zajídat nudu‘ a podle slov rodičů se spoustě bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ hlásí křetínská psycholožka Veronika Koch Ondrová.
Mlsání, fastfoody i energetické drinky
Některé tak za pandemické roky přibraly i 15 až 20 kilogramů. Přestože v tomto období obézních dětí přibývalo více, je to podle lékařů spíše vyvrcholení dlouhodobého trendu.
„Zkrátka mají po delší dobu vyšší příjem kalorií než jejich výdej. To vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Jsou také zvyklé více mlsat, jíst mezi hlavními jídly a často se stravovat v různých fastfoodech. Obrovskou porci kalorií mají na svědomí také slazené nápoje nebo energetické drinky,“ vypočítává ředitelka Bednaříková.
A dodává, že zatímco se před čtyřmi lety zdálo, že se nárůst obezity zastavil, teď už je jasné, že opak je pravdou. „Oproti devadesátým letům se nárůst obezity zčtyřnásobil,“ nabízí další varovnou statistiku.
V Křetíně se ročně léčí čtyři stovky obézních dětí. Během čtyř týdnů absolvují různá cvičení ve skupině i individuálně a také si mohou vybrat z volitelných aktivit, za něž získávají body. Ty méně atraktivní jsou za větší počet.
„Chtějí jich nasbírat co nejvíc. Hodně aktivní děti pak cvičí i pětkrát denně. Trenér je někdy namotivuje až tak, že si jdou zacvičit i před snídaní,“ vysvětluje ředitelka s tím, že cílem však není, aby děti enormně zhubly, ale aby byl úbytek tuku postupný a aby zároveň posílily svalovou hmotu.
Nutriční terapeuti jim pomáhají zorientovat se v tom, co mají jíst a proč, psycholog s nimi zase rozebírá, jak se zachovat v různých situacích, třeba na hostině, aby neporušily pravidla zdravého stravování.
Klíčová je po návratu podpora rodičů
V léčebně se dětem obvykle podaří zhubnout přibližně sedm kilogramů, ale hlavně se nastartuje metabolismus a pacient může pokračovat v domácím prostředí. „Tam je samozřejmě klíčová následná podpora rodičů a také spolupráce praktického lékaře, který sleduje pokrok,“ upozorňuje Bednaříková.
Zda je léčba úspěšná, záleží totiž hlavně na rodičích. Podstatné totiž je, aby se také zapojili a dítě v úsilí podporovali i doma po návratu z léčebny. „Snažím se rodiče co nejvíc vtáhnout do procesu. V neděli pro ně pořádáme workshopy, a když přijedou za dítětem na návštěvu, snažíme se ukořistit alespoň hodinku jejich času a vysvětlit jim, jak by měli doma pokračovat. Nově jsme zavedli také online setkání,“ sděluje Bednaříková.
Ne vždy to však funguje. Podle ní jsou rodiny, které změní stravovací návyky, jiné vše nechají na dítěti.
S vyšší váhou bojovaly i dvě dcery paní Renaty. Jedním z důvodů je podle ní nedostatek zájmových kroužků ve městě, kde žijí. „Je tu jen malá nabídka sportovního vyžití, a děti se tak k pohybu hůř motivují. Jako rodič toho s puberťáky moc nezmůžete,“ posteskne si Renata.
Podle lékařů však nestačí zavést potomka jednou týdně na kroužek, potřeba je vrátit přirozený každodenní pohyb, chodit s dětmi na procházky nebo na kolo. „Rodiče by se měli snažit zapojit je do vhodných aktivit a najít udržitelný režim. Pokud se to nepodaří, do léčebny se nám vrací – a často ve výrazně horším stavu, než od nás odjely,“ uzavírá Koch Ondrová.
