„Incidenty u ambasády Ruské federace jsou od zahájení válečného konfliktu velmi časté a kvůli případům z poslední doby byla zvýšena bezpečnostní opatření policie v dané lokalitě,“ doplnil mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka.
Ruská nemovitost, konkrétně pak bytový komplex v Praze, se v únoru stal dalším terčem. Aktivistické skupina Kaputin na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu namalovala modrožlutou vlajku na nádvoří v oploceném areálu.
Podle aktivistů je prostranství veřejné, v majetku českého státu a ruská ambasáda na jeho využití nemá žádnou smlouvu. Skupina tehdy také uvedla, že chce upozornit nejen na druhé výročí zahájení ruského útoku na Ukrajinu a vypuknutí války, ale také na nedostatečnou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí.
Redakce iDNES.cz zjišťovala, jak jsou v Česku chráněny ambasády a diplomatické objekty. „V České republice zajišťuje ochranu objektů Odbor ochrany zastupitelských úřadů a určených objektů. V obecné rovině lze říci, že počet policistů k ochraně těchto objektů se upravuje podle bezpečnostní situace a vždy tak, aby byla zajištěna odpovídající bezpečnost zastupitelských úřadů a diplomatických rezidencí,“ řekl policejní mluvčí Procházka.
Incidenty nejsou ničím novým
Expert na terorismus a extremismus Miroslav Mareš ohledně útoků na ambasády a diplomatické objekty pro iDNES.cz. řekl, že podobné incidenty nejsou ničím novým. „Vzpomeňme jen na případ, kterým se dlouho zabývala česká justice, kdy skupina aktivistů v roce 1999 polila červenou barvou plot kolem ruského konzulátu v Brně na protest proti brutalitě jejich postupu ve válce v Čečensku,“ poukázal na příkladu Mareš.
Přidal i případ z dubna 2020, kdy v Petrohradě zaútočili aktivisté nacionálně-bolševického Jiného Ruska dýmovnicemi na český konzulát na protest proti odstranění Koněvovy sochy v Praze.
„Proto současnou eskalaci neberu jako výjimečnou. Vyšší frekvence takových incidentů v budoucnu je ale možná. Závisí to i na vývoji konfliktu na Ukrajině a na souvisejících sporech mezi Českou republikou a současným ruským režimem,“ podotkl dále bezpečnostní expert.
V Česku však podle jeho slov mohou podobné akce uskutečňovat i příslušníci diaspor z jiných národů, kteří jsou nepřátelsky naladěni vůči kremelské politice. „V Rusku pak útoky proti České republice mohou iniciovat tajné služby i protirežimní organizace, a to i prostřednictvím různých zdánlivě nestátních extremistických skupin,“ doplnil k incidentům.
Mareš také upozornil na to, že větší intenzitu útoků nelze úplně vyloučit. V Česku by však podle jeho slov taková eskalace byla kontraproduktivní a poškodila by zájmy našeho státu v jeho tlaku proti putinovskému Rusku.
Můžou útočit ruské tajné služby. Skrytě
„Pod vlivem další brutálních aktů během konfliktu, jako byl útok na dětskou nemocnici v Kyjevě, by se část jedinců mohla radikalizovat. Zcela novou dimenzi by pak znamenalo použití jaderných zbraní ruskými vojsky anebo cílený ruský útok na české občany anebo na českém území, což by vyvolalo novou vlnu rozhořčení. Nepodceňuji však ani hrozbu útoku pod falešnou vlajkou,“ pokračoval Mareš.
Případný útok větší intenzity na některé velvyslanectví v Česku, včetně ruského, ale třeba i slovenského či maďarského, by podle experta totiž mohl být zorganizovaný ruskými tajnými službami, ale tak, aby to vypadalo, že za ním stojí některý ze subjektů bojujících proti zájmům Kremlu.
Redakce se také dotázala, zda by za případné útoky měli být pachatelé postihováni přísněji. Například v souvislosti s namalováním ukrajinské vlajky na dlažbu ruského bytového komplexu v Praze hrozí sedmi lidem za poškození cizí věci až tři roky vězení.
„Pokud jde o tresty za poškození majetku použitím barvy či za podobné aktivity, nevidím důvod ke zpřísnění trestů, stávající sazby jsou adekvátní. Česká republika však samozřejmě musí dodržovat svoje závazky k ochraně diplomatických objektů a vymáhat dodržování práva,“ zdůraznil Mareš.
Případné útoky vyšší intenzity musí být podle něj trestány podle platných zákonů. Právní úprava hmotného práva je v Česku podle jeho názoru dostatečná, a s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů ji lze vhodně využít.
„U těchto citlivých kauz se ale může objevit procesně-právní výzva v případě, že by poznatky o zločinné akci proti diplomatům byly získány výhradně domácí či cizí zpravodajskou službou. Jejich použití u trestního soudu je zatím problematické,“ doplnil expert.
Неизвестные облили краской посольство Чехии в Москве
Стены у входа в посольство Чешской Республики на улице Юлиуса Фучика облили красной краской. Утром на турникете на входе висел флаг США, также измазанный краской. Сейчас его убрали.
9 июля после атаки по детской больнице в… https://t.co/bKZZGkTJ3z https://t.co/NQQWpTSD6H
Pokud podle jeho slov se řeší ochrana diplomatů a zastupitelských úřadů, tak například atentát na Donalda Trumpa může mít spíš širší dopad na zvýšené riziko politicky motivovaného násilí obecně.
„To ale byla devadesátá léta“
„Riziko útoků na ambasády je spíše vázané na vývoj konfliktů, do nichž jsou státy, které tyto ambasády reprezentují, zapojeny. Může se jednat o mezinárodní konflikty, jako je například izraelsko-palestinský konflikt, i o konflikty vnitrostátní. Ty mohou podpořit i jejich ideologičtí souputníci v Česku, včetně postupů proti politickým oponentům,“ vysvětlil Mareš.
Příkladem uvedl explozi nálože na parapetu peruánského velvyslanectví v Česku v roce 1997, která reagovala na zásah peruánských bezpečnostních sil proti komandu organizace MRTA v Limě. Pachatele se nepodařilo nalézt, ale zřejmě se jednalo o čin militantních anarchistů z jednoho z pražských squatů.
„Násilí však může vzejít i od příslušníků diplomatické mise, například při střelbě iráckých diplomatů proti účastníkům kurdské demonstrace před velvyslanectvím saddámovského Iráku v Praze v roce 1991,“ doplnil další příklad a pokračoval:
„I když to není oficiálně prokázáno, irácká tajná služba zřejmě stála v roce 1992 i za postřelením kuvajtského diplomata Salema al-Mubaraka v Praze blízko jeho bytu. To ale byla devadesátá léta.“
Co se týká současnosti, obecně si myslí, že policie je obezřetná, důležitá je i spolupráce různých složek bezpečnostního systému Česku, včetně zpravodajských služeb, a vyhodnocování informací.
Je třeba důsledně sledovat hrozby
Ohledně ochrany ambasád a diplomatických objektů v Česku poznamenal, že nemá dostatek podkladů, aby se k tomu mohl kvalifikovaně vyjádřit, a to i proto, že se zčásti jedná o utajované informace.
„To, že zatím k vážnějším útokům v posledních letech v Česku nedochází, svědčí podle mého názoru o dobré práci policie a dalších institucí. Zlepšování technického vybavení a posilování dobře vycvičeného personálu bezpečnostních složek je však bezesporu důležitou konstantou politiky v této oblasti,“ komentoval.
I v totalitním Československu došlo k nebezpečným útokům. Jak vyplývá z dokumentů v Archivu bezpečnostních složek.
Miroslav MarešExpert na terorismus a extremismus
Současně upozornil, že diplomatických objektů je velké množství a zcela různým incidentům zabránit nelze. „I v totalitním Československu došlo k nebezpečným útokům. Jak vyplývá z dokumentů v Archivu bezpečnostních složek, v roce 1955 explodovala třaskavina umístěná neznámým pachatelem před velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze, o jedenáct let později nálož umístěná do vývěsní skříňky téhož velvyslanectví dokonce zranila kolemjdoucího,“ popsal Mareš.
Každopádně i v současnosti je podle jeho slov třeba důsledně sledovat a vyhodnocovat hrozby proti zastupitelským objektům a diplomatům a je žádoucí být připraven na adekvátní reakci v případě eskalace, například jako v Rakousku při pokusu o ubodání íránského diplomata v roce 2018.
„Žádoucí samozřejmě je odhalit příhodný útok ještě před tím, než jej pachatelé stihnou uskutečnit, jako se to podařilo bezpečnostním složkám v Česku v případě mladíků z Vyškovska inspirovaných neonacistickým teroristou Timothy McVeighem, kteří plánovali příští rok zaútočit výbušninami na velvyslanectví USA, Izraele a Číny v Praze,“ dodal Mareš.
Každý stát má zvláštní povinnost
Mluvčí ochranné služby Procházka pro iDNES.cz ohledně ochrany diplomatických objektů současně připomněl, že ochranu zastupitelských úřadů, vyplývá z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. To ve zkratce znamená, že každý stát má zvláštní povinnost, tedy i Česká republika, chránit objekty zahraničních diplomatických misí před jakýmkoliv neoprávněným vniknutím, poškozením nebo napadnutím či hanobením.
„Naši policisté mimo uvedené zabezpečují také bezpečnostní opatření při konání diplomatických, společenských a kulturních akcích jednotlivých zastupitelských úřadů,“ doplnil.
Nedílnou součástí činnosti je také ochrana daných objektů v případě konání shromáždění a také při zabezpečení voleb u jednotlivých zastupitelských úřadů. Obecně jsou pak objekty zastupitelských úřadů, rezidencí velvyslanců a dalších diplomatických misí podle mluvčího chráněny kombinací technických prvků ochrany, kontrolních autohlídek a v některých případech formou pevných hlídek policistů.
Procházka také podotkl, že ochranná služba hlídá i rezidence velvyslanců, konzulární oddělení jednotlivých zastupitelských úřadů a další objekty požívající ochrany dle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.
„V současné době jsme povinni chránit 158 objektů zastupitelských úřadů jednotlivých států, nacházejících se na území hlavního města Prahy. Většina z těchto objektů nemá nepřetržitou ochranu ze strany české policie, ale zabezpečujeme jejich ochranu některou z variant ochrany,“ dodal Procházka.
