Přítel psychiatr nedávno vyprávěl o zajímavém případu. Léčil mladou ženu P., která si vzala staršího politika J. a zešílela z jeho krátkodobé popularity. Začala ke všemu brát drogy a v rauších se stylizovala do různých postav naší literatury nebo divadla. Její duševní stav se naštěstí časem stabilizoval a umožňoval, aby byla propouštěna na reverz na pár dnů. „Hele, jak jí to bere, už v tom všem zase jede,“ řekl však smutně lékař a ukázal mi dopis, který mu nedávno poslala. Po konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s poslancem Markem Bendou vynechávám některá příjmení a po dohodě s majorem Kalinou z Národní protidrogové centrály také návod, jak si co nejlíp šlehnout matroš.
„Jak tak trávím krásnou vycházku, hned se svět zdá hezčí. Pod vlivem všech těch háček, haše, extošek, perníku, roháče, trávy a koksu si dovolím nechat se trochu unést a napsat pár vět o něm...O tom, jak ho vidí jeho milenka, láska a přítel v jedné osobě. Jistěže nebudu objektivní, mám ho přece ráda. Jistěže budu infantilní, je to přece óda na něj. Ale kdo jiný ho zná líp než já...
Má spoustu krásných a milých vlastností. Má i pár těch špatných, ale na ty si vlivem vycházky a společně trávených sladkých chvil jaksi teď nemohu vzpomenout. Možná mě něco napadne, jak si tady budu vylévat srdce.
Je nesmírně pozorný a galantní. Třeba dnes dopoledne byl zabrán do telefonního rozhovoru s někým z Ruska, s nějakým Vladimirem, na vycházce se o práci odmítám bavit, takže ani přesně nevím s kým, možná s tím Leninem. Já jsem se zatím snažila uvařit kafe a lebedila si, jak do něj pak Vávrovi nasypu otrušík. Díky svému nemotornému a rostoucímu břichu jsem zápasila s plotnou. Francek najednou odhodil telefon, přeletěl asi deset metrů po světnici a přiskočil mi na pomoc. Tuto sladkou pozornost pro odporného mlynáře doprovodil výrokem: ,Budeš mět nachystáno, cos eště jakživ nejedl!‘ Při ranním vstávání se naše každodenní rutina obrací naruby. První vstává on, jde hned plavat a cvičit. Pak mě něžně vzbudí a vyvenčí. Psa. Vlastně všechny denní povinnosti na mé vycházce přebírá on.
Také práce jde teď stranou. S telefonem tráví pár minut denně a vlastně vše mu jde jen tak mimochodem od ruky. Věřím, že se brzy odrazí ode dna a bude nejpopulárnější v celých Těšanech, a určitě se stane oblíbenější než starosta Dubský z Cerhonic, o ponocném nemluvě. Pořád se směje, vtipkuje a laškuje. A vypadá báječně. Má vycházka mu prostě svědčí. Navíc mi neustále dává najevo, jak jsem mu drahá a milá, třebaže Lízalová. A má na to opravdu hodně času.
Z této idylky by mě měla vytrhnout realita návratu na psychiatrii. Realita, ve které je podle některých chytrolínů můj manžel úplně někdo jiný. Ale ujišťuju vás, extošky neextošky, Francek je prostě báječný. Báječný muž, nejen milenec. Je to člověk, který má rád svoji práci a má rád ty, pro které ji dělá. Sám temu chtěl.
Zasílám pár extošek, ať je i ten Váš svět za zdmi ústavu trochu krásnější. Srdečný pozdrav do Bohnic všem příznivcům. Maryša.“
***
Pondělí Neff Úterý Vaculík Středa Baldýnský Čtvrtek Rejžek Pátek Šustrová Sobota Klíma
O autorovi| JAN REJŽEK Má spoustu krásných a milých vlastností. Má i pár těch špatných, ale na ty si vlivem společně trávených sladkých chvil jaksi teď nemohu vzpomenout
