Václav Klaus stranu založil a jedenáct let řidil. Vlivu na její chod se nehodlá jen tak vzdát
KLAUS A JEHO ODS
Václav Klaus a Občanská demokratická strana jedno jsou. Jednoduchá fráze vystihuje nejen dlouhých jedenáct let mezi roky 1991 a 2002, kdy stál Klaus pevně v čele strany, ale i období, které následovalo.
Vliv Václava Klause na „jeho“ ODS není vůbec malý ani počátkem roku 2008, kdy stranu už pět let vede Klausův nástupce Mirek Topolánek. A i když je Topolánek šéfem úspěšným, vyhrál všechny volby, do kterých pod ním ODS šla, dvakrát obhájil post předsedy a přivedl stranu po devíti letech zpět do Strakovy akademie, druhým Klausem se nikdy nestal. Václav Klaus je totiž jen jeden.
Když došlo v únoru roku 1991 uvnitř Občanského fóra k rozkolu mezi zastánci „nepolitické“ a „politické“ politiky, skončilo to vznikem dvou nových subjektů: Občanského hnutí a ODS. Do jejího čela se postavil Václav Klaus a vydržel v něm do konce roku 2002.
Kritické období přišlo o šest let později. Už od jara roku 1997 vycházely zevnitř ODS signály, že se stranou není něco v pořádku. V květnu klesly volební preference pod 20 procent, ODS by poprvé podlehla ČSSD. Vzápětí ministr vnitra Jan Ruml prohlásil, že ve straně panuje „hustá atmosféra“.
Přidaly se i vládní neúspěchy. Menšinový kabinet musel reagovat na zhoršující se ekonomickou situaci přijetím tzv. balíčku úsporných opatření. Vůbec poprvé od počátku 90. let se začalo mluvit o tom, že ekonomická transformace nemusela být tak úspěšná, jak se dosud tradovalo. Klaus se dostal pod tlak.
Dnešní premiér dobře věděl, že nezvolení Václava Klause by znamenalo konec jeho
vlády Události roku 1997 vyvrcholily na konci listopadu. Nespokojenci v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem Klause kvůli nejasnostem ve financování vyzvali, aby odstoupil z čela strany. Klaus si ale svou ODS sebrat nenechal. Na prosincovém kongresu se za něj postavilo 227 z 312 delegátů, nespokojenci nakonec stranu opustili a založili dnes už mrtvou Unii svobody.
K odchodu Václava Klause z čela strany přispěly prohrané sněmovní volby v roce 2002, po nichž se vedení ODS rozhodlo, že dá na příštím kongresu k dispozici své funkce. Klaus se ale do politického důchodu nechystal: překvapivě se rozhodl soustředit na volbu prezidenta republiky. A ještě větším překvapením bylo, když se mu s vydatnou pomocí „jeho“ ODS a části socialistů a komunistů podařilo boj o Hrad v roce 2003 vyhrát.
To už ale bylo jasné, že vztahy s jeho nástupcem, kterým se 15. prosince 2002 stal senátor Mirek Topolánek, nebudou vůbec růžové. Na veřejnost se dostal obrázek displeje Klausova telefonu, na němž vyťukával dnes už slavnou SMS „Prázdný a falešný Topol“.
Dnešní premiér dobře věděl, že nezvolení Václava Klause by znamenalo konec jeho vlády. A také konec v čele ODS. Sehnat hlasy pro Klausovo znovuzvolení byl Topolánkův úkol číslo jedna. Lidé z jeho okolí ale říkají, že souboji s Klausem se Topolánek stejně nevyhne. V nadsázce ilustrují, že buď si hřiště pro souboj vybere Topolánek, nebo ho za něj vybere Klaus. A v závětří vyčkávají nové tváře, které by nemilovaného Topolánka měly nahradit. Ke spokojenosti čestného předsedy Klause.
***
Prvních pět let prezidenta Václava Klause v číslech
* Za své funkční období navštívil Václav Klaus 51 zemí. Devatenáctkrát byl v sousedním Rakousku, sedmnáctkrát v Německu a dvanáctkrát v USA.
* Jeho nejdelší cestou v úřadu byla třináctidenní cesta po Asii na podzim 2006. Celkem strávil v zahraničí přibližně 13 měsíců.
* Od svého zvolení prezidentem udělil Klaus celkem 193 milostí. Nejvíce (53) jich udělil loni.
* Václav Klaus vrátil poslancům celkem 31 zákonů. Nejvíce jich bylo v prvním pololetí roku 2006, kdy prezident vetoval celkem 12 zákonů. Od voleb v červnu 2006 a nástupu vlády sestavené ODS už Klaus nevrátil ani jeden zákon.
* Během pěti let ve funkci udělil Václav Klaus na 110 státních vyznamenání, téměř tři čtvrtiny z nich byly medaile Za zásluhy. Nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva, udělil Klaus devíti osobnostem z ČR i zahraničí.
* Během prezidentského mandátu jmenoval Klaus čtyři vlády a tři premiéry: Stanislava Grosse (ČSSD), Jiřího Paroubka (ČSSD) a dvakrát Mirka Topolánka (ODS). První Topolánkova vláda nedostala důvěru sněmovny.
Majetek Václava Klause
* Václav Klaus vlastní řadovou vilku v ulici Na Ládví v Praze 8-Ďáblicích, za kterou zaplatil 8 milionů korun.
* Jeho žena Livia vlastní byt v Kubišově ulici v Libni, který vznikl spojením dvou bytových jednotek. Cena je odhadována zhruba na 3 miliony korun.
* Manželé Klausovi vlastní kompletně rekonstruovanou, poloroubenou chalupu ve vesnici Prudice (asi 30 kilometrů od Tábora), cena odhadem 2 miliony korun.
* Prezidentský plat Václava Klause činí 204 800 Kč bez zdanění, rovněž má nárok na náhrady 193 900 Kč.
Jaké jsou výhody „prezidentování“
Prezident pobírá nejvyšší tabulkový plat, což je nyní 204 800 korun měsíčně. K tomu má dále nárok na víceúčelové náhrady ve výši 193 900 korun měsíčně. Jako první občan státu má prezident navíc jedno privilegium, které přetrvává od dob první republiky - jeho plat se nedaní. Prezident nemusí podávat ani majetková přiznání. Daň za něj z ročního platu přesahujícího čtyři miliony platí stát. Většina z náhrad padne většinou na cestování. Prezident má hrazeny jen státní, oficiální či pracovní zahraniční návštěvy, které mu schválí vláda. Při cestách po Česku si prezident hradí cestu, stravování a ubytování. Ochranka, služební auto s řidičem, a to i k osobní potřebě, dva telefony, zdravotní péče zdarma - to jsou další z výhod placených státem, kam patří i byt v areálu Pražského hradu. O prezidenty republiky je od roku 2004 postaráno i po skončení jejich volebního období - dostávají měsíční rentu ve výši 50 000 Kč.
čtk
