Ukázal to index podnikatelského klimatu ve střední a východní Evropě Thomson Reuters & OeKB, zveřejněný v úterý. Podle něj se zlepšení sentimentu projevilo ve všech sledovaných zemích. Ukazatel v říjnu vyskočil na plus deset bodů z červencových minus sedmi bodů.
V kladném teritoriu se index naposledy pohyboval loni v říjnu. Do kladné hodnoty se přehoupl v Chorvatsku, Bulharsku, Srbsku, Černé Hoře a na Slovensku, zatímco v Rumunsku zaznamenal hodnotu nula.
Polsku, jediné zemi, jež během krize nesklouzla do recese, se dařilo nejlépe, když dosáhlo 25 bodů oproti výsledku 5 bodů v předchozích třech měsících.
Nejslabší výsledky vykázali příjemci pomoci od MMF – Maďarsko a Ukrajina. Maďarsko nicméně zaznamenalo největší posun oproti předchozímu kvartálu, když u něj ukazatel podnikatelského klimatu vystoupal na minus pět bodů z předešlých minus 28 bodů.
Nárůst celkového indexu odpovídá zlepšujícím se signálům ostatních ukazatelů, včetně indexu nákupních manažerů za minulý měsíc, jenž ukázal, že výroba eurozóny se poprvé po 17 měsících vrátila k růstu. Eurozóna je přitom hlavní vývozní destinací z regionu střední a východní Evropy. Respondenti průzkumu vnímají současnou situaci v podnikání jako mnohem lepší ve srovnání se situací před třemi měsíci a ukazatel jejich podnikatelských očekávání vyšplhal ze záporného teritoria o 26 bodů na kvartální hodnotu 23 bodů.
Třetina investorů se domnívá, že jejich podnikání vykáže v příštích šesti měsících růst, uvedla OeKB, rakouská banka financující vývoz, jež sestavuje průzkum mezi čtyřmi stovkami mezinárodních společností se čtrnácti sty pobočkami v regionu.
Výhled pro celou ekonomiku se také vyjasnil, když index vystřelil vzhůru o 42 bodů na hodnotu 18 bodů.
Přibližně osmdesát procent dotázaných společností uvedlo, že se v regionu drží svých investičních plánů, třináct procent uvedlo, že zvažuje rozšíření podnikání, a pouhých devět procent firem plánuje omezení svého působení.
„Přímí investoři velmi záhy naznačili, že pád na dno už ve střední a východní Evropě proběhl,“ uvedla ředitelka OeKB Angele Eickhoffová. „Vypadá to, že došlo k obratu, i když pořád není jasné, nakolik bude tento obrat udržitelný,“ dodala Eickhoffová.
Ekonomové se shodují, že bývalý východní komunistický blok má už nejhorší za sebou, ačkoli upozorňují, že růst stále živí především podpůrná opatření vlád a firemní doplňování zásob spíše než zotavení domácí poptávky.
Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti, utaženým úvěrovým podmínkám a vyhlídkám, že vlády budou muset řešit obrovské deficity nashromážděné během krize, mnoho analytiků trhu očekává, že oživení bude poznamenáno lety liknavého růstu.
Téměř všechny podnikatelské sektory zaznamenaly v uplynulém kvartálu zlepšení, přičemž největší optimismus vykazovaly energetické a vodárenské společnosti.
Zato sektor stavebnictví zůstal v záporném teritoriu, když ukazatel současných podmínek klesl na minus 21 bodů, což je nové historické minimum tohoto průzkumu, prováděného od roku 2007. Asi 40 procent respondentů v sektoru stavebnictví uvedlo, že podnikání se během kvartálu vyvíjelo negativně.
Největší zlepšení sentimentu zaznamenaly Polsko a Maďarsko na opačných pólech indexu. Počet respondentů, kteří vidí ekonomický výhled Maďarska optimisticky, byl mírně vyšší než počet těch, kteří jsou pesimisty.
„Tento opatrný optimismus by mohl naznačovat pomalé oživení maďarské ekonomiky,“ uvedla OeKB.
