BUDAPEŠŤ/PRAHA Jedním ze symbolů maďarského předsednictví Evropské unii, které včera zažilo první „pracovní den“, se stal bruselský Manneken Pis neboli Čurající chlapeček, asi nejznámější socha unijní metropole. Pokud by však měl skutečně symbolizovat započaté předsednictví, neměl by být jen oblečen do uniformy maďarského husara, ale měl by být vystaven silnému protivětru. Protože právě tuto vysmívanou činnost kroky maďarské vlády Viktora Orbána připomínají.
Tomuto současnému postavení Maďarska odpovídalo i včerejší „pracovní přivítání“ Budapešti v čele Unie Evropskou komisí. Místo blahopřání přišla studená sprcha v podobě dvou velice důrazných varování Orbánově vládě, že Evropská komise už nehodlá dále jen přihlížet tomu, co ničím neomezovaný Fidesz v unijní zemi provádí.
Dvoutřetinová většina dovoluje totiž Orbánovi a jeho straně prakticky všechno a noví vládci toho také plně využívají. Začal obsazením funkce prezidenta stranickým kandidátem Pálem Schmittem, který podepisuje zákony schválené parlamentem tak bleskově, že se mu říká „pero národa“.
Už ale i stačil omezit pravomoci ústavního soudu, zdanit „mimořádnou“ vysokou daní zahraniční investory, znárodnit soukromé penzijní fondy a přijmout mediální zákon, vůči svobodě médií zřejmě nejtvrdší v celé EU, a chystá i novou ústavu.
Bruselská komise, tvrdě kritizovaná evropským tiskem za nečinnost, se včera, první den po vánoční pauze, odhodlala k akci. Nejenže se zabývala výzvou tuctu velkých unijních investorů v Maďarsku (včetně českého ČEZ) a zažádala Orbánovu vládu o vysvětlení důvodů mimořádného zdanění vybraných firem. Stejně důrazně, možná ještě důrazněji, se Evropská komise ohradila proti mediálnímu zákonu, který s úderem půlnoci 31. prosince vstoupil podpisem prezidenta Schmitta v platnost.
Maďarské vládnoucí kruhy tak podle očekávání ignorovaly výzvy, mimo jiné i ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, aby zákon, dokud ještě nebyl podepsán prezidentem, novelizovali. „Máme Maďary rádi, ale tímto se skutečně hned na začátku (předsednictví) připravili o svůj kredit,“ uvedl šéf diplomacie. Schwarzenbergův lucemburský protějšek Jean Asselborn prohlásil dokonce, že zákon likviduje svobodná média a Maďarsko sklouzává na roveň Běloruska posledního evropského diktátora Alexandra Lukašenka. Výhrady vyjádřilo oficiálně i Německo.
„Máme obavy“ Komise, která může za mediální zákon navrhnout vůči Maďarsku i politické sankce, poslala do Budapešti dopis s žádostí o vysvětlení nejkritizovanějších pasáží. Ale nejen to, unijní komisařka v něm přímo vyjádřila obavy o svobodu vyjadřování v Maďarsku. „Komisařka Neelie Kroesová vyjádřila konkrétní obavy o nezávislost nového kontrolního úřadu,“ uvedl mluvčí Olivier Bailly. „Očekáváme vysvětlení mediálního zákona v nejbližších dnech,“ dodal důrazně. Premiér Orbán má však jasno: „Zákon plně odpovídá evropskému právu.“
Novináři, tedy ti, kteří se nepřidali k „provládním médiím“, to vidí opačně. Dva deníky vyšly včera s prvními letošními vydáními, kde na titulní straně je ve všech jazycích zemí EU napsáno: „V Maďarsku skončila svoboda tisku“.
Další informace čtěte na straně 16
***
Pod kontrolou
* Fidesz má v parlamentu ústavní většinu dvou třetin křesel * Prezidentem byl zvolen stranický kandidát Pál Schmitt * Parlament omezil pravomoce Ústavního soudu poté, co soud vydal nevyhovující rozhodnutí * Mediální zákon umožňuje vládní kontrolu všech médií v zemi
