Čtvrtek 4. července 2024, svátek má Prokop
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Osm měsíců, které otřásly Řeckem a následně i celou eurozónou

Česko

20. října 2009 Pouhý den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu Řecka za rok 2009 dosáhne zhruba 12,5 procenta HDP, tedy více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu. Ratingové agentury okamžitě snížily Řecku hodnocení schopnosti splácet své závazky. Náklady na financování dluhu tak Aténám významně vzrostly.

14. ledna 2010 Ve snaze uklidnit finanční trhy oznámila řecká vláda cíl snížit rozpočtový schodek země na 2,8 procenta HDP do roku 2012. Trhy to neuklidnilo. Žádost investorů o výraznější škrty ale řecká vláda nevyslyšela.

3. února 2010 Evropská komise schválila řecký plán na snížení rozpočtového schodku. Zároveň zahájila vyšetřování Atén kvůli zfalšovaným makroekonomickým statistikám.

9. února 2010 Řecká vláda představila plán na snížení přebujelých mezd ve veřejném sektoru a slíbila reformu důchodového a daňového systému.

11. února 2010 Řecko stále víc padá do dluhové pasti, už to musel řešit mimořádný summit EU. Jeho účastníci vyjádřili Aténám podporu. Přeloženo do srozumitelné řeči: žádný plán pomoci nenabídli.

12. února 2010 Poprvé se ozval Mezinárodní měnový fond. Nabídl Řecku finanční pomoc při snižování zadlužení. Má s tím bohaté zkušenosti u jiných bankrotářů z řad států.

24. února 2010 Řecko zasáhla generální stávka. Úsporné plány vlády, byť podle investorů mírné, se Řekům nezamlouvají.

3. března 2010 Řecká vláda pod tlakem věřitelů přijala další úsporná opatření, která měla přinést státnímu rozpočtu 4,8 miliardy eur.

25. března 2010 Představitelé eurozóny upekli plán. Pokud by Řecko potřebovalo urgentní pomoc, sjednalo by si půjčky s jednotlivými členskými zeměmi a s MMF.

9. dubna 2010 Řecká vláda stále tvrdí, že je schopná rostoucí státní dluhy zkrotit sama. O případnou půjčku stále nežádá. Nervózní trhy na to mají jiný názor: Není nač čekat! Berte pomoc, pokud možno hned. 11. dubna 2010 Země eurozóny se dohodly na konkrétních podmínkách, za kterých „v případě nutnosti“ Řecku půjčí. Spolu s úvěry od MMF by měly Atény letos získat 40 až 45 miliard eur.

22. dubna 2010 Statistický úřad Eurostat oznámil, že v roce 2009 dosáhl deficit řeckého státního rozpočtu 13,6 procenta HDP, tedy víc, než Řekové uváděli. Ratingová agentura Moody's následně Řecku snížila rating.

23. dubna 2010 Řecko se konečně odhodlalo požádat o „aktivaci mezinárodní pomoci“ od ostatních členů eurozóny a MMF.

27. dubna 2010 Agentura Standard & Poor's srazila Řecku rating o tři stupně do spekulativního pásma, tak hluboko ještě žádná země eurozóny neklesla. „Z řeckých cenných papírů se stal odpad,“ uvedla BBC.

28. dubna 2010 Výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn se před německými poslanci přiznal, že finanční pomoc fondu a eurozóny pro Řecko stoupne na 100 až 120 miliard eur a bude rozvržena na tři roky.

2. května 2010 Premiér Jorgos Papandreu dohodl s lidmi z EU a MMF bezprecedentní půjčku ve výši 110miliard eur (2,8 bilionu korun) rozvrženou do tří let. Zavázal se, že během té doby země drasticky srazí státní výdaje o 30 miliard eur. To už znamená citelný zásah do životní úrovně obyvatel Řecka.

3. května 2010 Trhy na dohodnutou pomoc reagují prudkým poklesem. Investoři nevěří, že zabere, a naopak sázejí na to, zda Řecko vyhlásí bankrot ještě letos.

4. a 5. května 2010 Velká řecká města zasáhly nasilné protesty, které si už vyžádaly tři lidské životy.

6. května 2010 Německý parlament by měl schvalovat svou část půjčky ve výši 22 miliard eur na pomoc Řecku. „V sázce je budoucnost Evropy,“ apelovala na poslance kancléřka Angela Merkelová. Němci mají ze všech zemí eurozóny platit Řekům nejvíce a nejevili o to dosud velký zájem.

Jak se prodražily dvouleté řecké dluhopisy (v procentech) Výnosnost řeckých dluhopisů za posledních osm měsíců rekordně narostla, což je známkou zvýšené rizikovosti těchto cenných papírů. V důsledku dramatických událostí v Řecku klesá zájem investorů o dluhopisy. Aby mohla řecká vláda své dluhopisy na trhu vůbec udat, je nucena jít s jejich cenou dolů. Investoři, kteří si je pořídí za nižší cenu, pak více vydělají (mají vyšší výnos do doby splatnosti). Naopak řecká vláda při jejich prodeji utrží méně peněz a dluhopisy se jim tak prodražují.

Zdroj: Colosseum